Proběhla změna vzhledu :-) Zaprvé se mi ten starý zdál již okoukaný a zadruhé bylo mým hlavním záměrem, aby blog vypadal trochu více sofistikovaně a ne tak pubertálně, tak doufám, že se mi to povedlo :-)

Březen 2009

Počasí se zbláznilo

24. března 2009 v 18:22 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Asi jste to taky zjistili, počasí se dnes měnilo jako mávnutím proutku.Kupříkladu ráno jsem měla z okna pokoje výhled na nádhrný venek, sluníčko svítilo a vypadalo to typicky májově.Během mojí cesty na autobus se zvadl odporný vítr, cuchající vlasy k nepoznání a vypadalo to na pošmourno.Tatam byla krása začínajícího dne a bylo prostě ošklivo.Pak se pro změnu vyjasnilo.Ale někdy v polovině dopoledne, zrovna o fyziku, začalo SNĚŽIT.Pořádně chumelilo a já se nestačila divit!Pak to samozřejmě roztálo, když jsem šla na svou obvyklou osamocenou procházku o volnou hodinu, zase bylo krásně, tedy až na ještě odpornější vítr, který jsem chvílemi nazývala....nepublikovatelně:D Odpoledne pošmourné a teď mám výhled do zasněžené krajiny a říkám si, že i počasí by občas potřebovalo, stejně jako někteří lidé, psychiatrickou kliniku:D

Hudba jako fenomén a zrdcadlo své doby

21. března 2009 v 23:51 | Klér |  Já a věci kolem mě

Stav dnešní populárná hudby je různý.Pro ty, kteří zažili 80. a 90 léta minulého století to je zřejmě trochu šok.Já si do nedávna myslela, že takoví formáti jako Michal David, ABBA a podobní, se už pouštějí pouze skrytě.Ale na lyžáku jsem byla vcelku mile překvapena.
Byla diskotéka a jako vždy se hádali co se pustí.Když pustili Lucku Vondráčkovou, většina řvala,ať tu obludu vypnou.Já osobně proti ní vůbec nic nemám,ale že bych ji poslouchala,to taky ne.
Divila jsem se, protože když odmítli toto a začalo hrát dnes již téměř legendární Nonstop, někteří se zvedli a šli trsat! To samé platilo o dalších písničkách tohoto fenoménu minulé doby.Také již zmínění ABBA byli často hráni.O to více mě překvapilo(velice mile!) že to všechno byli typičtí puberťáci, kterým se to líbilo.Mě osobně by nikdy nenapadlo pustit nahlas Michala Davida, ne snad z nedostatku úcty či antipatii k němu, ale ze strachu, že mi někdo (ne)taktně připomene ať to vypnu.
Nezažila jsem tu dobu, nebo aspoň ne tak abych se na to zas tolik pamatovala, ale když poslouchám třeba Lunetic, Holki, nebo toho Davida a ABBU tak si říkám jestli to dřív nebylo lepší.
A dle komentářů na ytb pod podobnými hity to asi bude pravda.A kdy by byla pro mě ideální doba k žití? Chtěla bych zažít devadesátá léta, protože v té době to podle mě bylo průlomové a určitě zajímavé. Neříká se nadarmo, že každá doba má své NĚCO a NĚKOHO, ať už v dobrém nebo horším slova smyslu.I tato doba určitě měla své mouchy, ale to má i ta dnešní.
Ať chceme nebo ne, fenomény si pamatujeme všichni můžeme je buď odsuzovat,nebo s nimi dál žít a uvědomovat si jejich důležitost v dnešní hudbě.Vždyť kdo nezná "Mámu" nebo Discopříběh? A když zabrousím ještě dál do historie, třeba Beatles.Mnozí dnešní lidi mého věku ohrnou nos a mumlají cosi o "trapácích" ale proč vlastně? V hudbě se vždy trochu kopírovalo a veškerá moderní hudba prošla vývojem, který,ať už dnešní mladí chtějí nebo ne, začal právě třeba u Beatles,z kterých pochází další kapely až do dnešní doby.
Tak jsem zas splácala cosi úvaze podobného a doufám že mě pochopíte, většinou něco napíšu a za nějakou dobu si s hrůzou uvědomím, jak to asi vyznělo:)

Bezva písnička

21. března 2009 v 21:13 | Klér |  Já a věci kolem mě
Tohle jsem objevila, když jsem se koukala na youtube a na první straně jak se tam zobrazují vybraná videa, bylo i tohle.Ze zvědavosti jsem to otevřela a baflo na mě tohle.Je to nejspíš nějaká italská soutěž dětských zpěváků nebo co.A tenhle malý kluk zpívá úžasně!


Sice nevím o čem zpívá(umíte tu někdo italsky?:D) ale moc se mi to líbí, je to úžasně povzbuzující:)

Mužská logika, aneb co můj mozek nebere

20. března 2009 v 18:33 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Musím se s vámi podělit o jednu pěknou hlášku.Ale začnu trochu odjinud.Celá republika se dělí na dvě základní skupiny fotbalových fandů-sparťani a slávisti a v naší rodině jsme já a máma slávistky v opzici proti sparťanskému otci.Dnes hrála slavie hokej s plzní a byli tam jakési sporné góly(dva, ale ten co slavie dostala byl uznán,zatímco ten co dala rozhodčí neuznal,ale oba byly stejně pochybné).Máma vzneska kritiku na včerejší hru sparty(taky hokej) a táta řekl onu větu, ze které jsme se s mámou chechtali ještě 10 minut.

"Náhodou to byl pěknej hokej, dali jsme čtyři góly, z toho dva vlastní, ale jak říkám, byl to krásnej hokej"

Tak tohle je vážně výkvět logiky mužského pohlaví! Podobných citátů u nás padne denně docela dost, avšak toto je opravdu síla:D

Jaro útočí

19. března 2009 v 17:54 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
A je to vážný.Nikdy jsem nebyla sportovní nadšenec(a asi jím nikdy nebudu), ale když jsem se dnes podívala z okna, venku svítilo(stále svítí) slunce a je tam krásně.Jako na jaře.A mě napadlo, že by bylo dobrý aspoň na chvíli vypadnout od počítače užít si tý krásy, než zase venku převládne to šedivý pošmourno.První myšlenka padla na kolo, ovšem při dotazu na rodiče, kde a v jakém stavu se ono sportovní náčiní nachází, jsem ztratila veškeré iluze o projížďce na kole.Můj krásný bycikl se totiž nejspíš nachází hluboko v garáži a navíc mu působením našeho veselého psího hlídače, chybí sedačka(štěně vs. molitanové sedlo kola-kdo mohl vyhrát?:D).Táta ačkoli normálně nadává, že furt sedím "u tý bedny" měl kecy, že si vymýšlím kraviny. Ale já se nedala, mám přece ještě inliny.Opět se to neobešlo bez keců,ale na ty jsem za bezmála 14 a půl roku soužití s vlastním otcem, zvyklá.Vyrazila jsem na kousek sjízdné a poměrně málo frekventované silnice.Jelo se to parádně, ovšem sportovní zážitek kazil ten fakt, že moje brusle jaksi postrádají pevné sepnutí kotníku a jenom tkaničkami se to neutáhne. V tomhle ohledu-zlatý lyžáky,ty držej kotník perfecto.Ale kdyby šlo jen o volný kotník.Ona je v tom ještě jedna schválnost.Totiž, i přes malou frekvetovanost té silnice tam občas něco jede.A když jede zpoza mých zad, mám tendenci uhýbat na stranu, a tak se stane, že občas stojím na jedné noze.Tady se ale ukáže nevýhoda bruslí, důsledkem volného kotníku se mi zvrtne noha(při kvalitě silnic k tomu přispějí i všudypřítomné výmoly) a jak stojím na jedné noze a váha je přenesena do strany, gravitace způsobí moje zřícení do příkopu.To se mi povedlo naštěstí jen jednou.Navíc jednu brusli jsem měla volnější a tak jsem našla podél cesty větší šutr za účelem posazení se na něj a utažení boty.Cestou zpět mě téměř přemohla bolest chodidel, nejsem zvyklá.No a když jsem dojela zpět domů, byla jsem fakt ráda, že se můžu zout.Tak dopadl můj první letošní jarní sportovní zážitek.Příště vyhrabu kolo, najdu pumpičku a i přes to, že na kole bolí zase zadní část těla a nohy, aspoň nemusím nadávat na brusle.
Vlastně jsem na sebe pyšná, už dlouho jsem se dobrovolně nedala do nějakého sportu.

DRUHÉ KOLO SOUTĚŽE

19. března 2009 v 16:53 | Klér
Vyhlašuji druhé kolo s malou úpravou pravidel.

1) JAKÁKOLI píseň
2)Od JAKÉHOKOLI interpreta
3)Zahraná na COKOLI co je shopno vyloudit melodii(klidně pouze zpěv)

Možno nahrát na diktafon u mobilu nebo jinak a jinam nahrát a vložit k prezentaci(chápu že ne každý má webku)

Způsob přihlašování stejný jako minule, nahrát video na youtube(nebo na jakýkoli jiný server z kterého je možno vložit video do blogu) a pak dát odkaz do komentářů pod jakýkoli článek na tomto blogu.

Nebudu udávat datum, do kdy je možné se přihlásit, až se něco sejde,zase se bude hlasovat.A koukněte do prvního kola a zvolte svojí favoritku, která je podle vás nejlepší.

Tak hodně zdaru ve druhém kole!

Donekonečna protahovaná soutěž se dočkala hlasování!

16. března 2009 v 21:28 | Klér
A je to tady.Po dlouhém čekání na některé soutěžní výkony jsem se rozhodla zveřejnit a dát všanc hlasování tyto tři soutěžní videa:

Ještě drobné pé es:Anketu otevřete kliknutím na titulek článku,ona se mi tu potvora sama nezobrazí=(

1)Baris a píseň Čas



2)Mudrajda, píseň Pořád ta samá


Moje maličkost a píseň Jaroslava



To je zatím vše.Spouštím hlasování a jelikož jsem dobrá duše(až si někdy říkám jestli ne moc) tak vy, co byste se chtěli přihlásit:JEŠTĚ MŮŽETE ALE HLASOVÁNÍ POBĚŽÍ TAKŽE JESTLI CHCETE EVENTUÁLNĚ USPĚT,POHNĚTE SEBOU.

Návrat ke kořenům.....

14. března 2009 v 16:03 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Zase v pohodičce doma.Teda řeknu vám, pokud si chcete dát řádně do těla, jeďte na lyžák.Já se letos dočkala příjemnýho překvápka, bylo málo běžkování, ale pořád na sjezdovce....no taky to nebylo "vončo".Nehledě na modřiny na nohou způsobené chůzí v přezkáčích.Ono 500 metrů se nezdá, ale byly i chvíle, kdy jsem se do mírného kopce vedoucího k naší chatě, vlekla pouze silou vůle.Aby toho nebylo málo, na sjezdovce, kde jsme se nejčastěji vyskytovali, jezdila buď sedačka až nahoru(ze shora bylo ze začátku těžký sjet) nebo kotva.Žádná moje oblíbená poma.Teda jedna, ale tam jsme byli jedno jediný odpoledne.Takže jsem se musela naučit jezdit jezdit na kotvě.Nejdřív jsem se bála a jezdila ve dojici s učitelkou, to bylo fajn.Pak jsem se ale ocitla u vleku sama, nikdo v dohledu a já sama...Bála jsem se příšerně, abych nahoře zjistila, že hlavní problém bude vystoupit:D I to jsem však zvládla.Ale mými spolužáky z družstva jsem byla neoblíbená zláště tím, že podle nich jsem jezdila jako po*****, podle učitelky jezdím bezpečně.Ale na způsob jízdy některých frajírků se mám moc ráda.Neboť cílem výcviku není zabít se, nýbrž se naučit lyžovat a tak jsem je podle hesla "sebevrazi, jděte první" pouštěla před sebe a sama jela podle sebe.Ovšem zase jsem si potvrdila, že sport a já, to nebudou kámoši nikdy, pokud se do toho míchá lezení do kopců s lyžema.Jo, jezdit ze jezdovky, nahoru vlekem, to jo, ale vláčet lyže do chaty s elegantní chůzí v lyžařské obuvi?To je dost namáhavá disciplína.Prostě byly okamžiky, kdy jsem se proklínala za nápad tam vůbec jezdit, ale taky chvíle, kdy jsem za tu myšlenku děkovala boží prozřetelnosti.
A i na úrazy došlo, jeden lehký otřes mozku, jedna hůlkou propíchnutá brada.Chválabohu ani jeden se mě fyzicky netýkal.Já mám akorát výstavní modřinu na noze.
P.S.:Neopravuju překlepy, mám nervy, že je furt dělám:D

Pátý přednastavený článek

11. března 2009 v 20:00 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Další z mých metalových oblíbených.Známá skupina Nightwish.



A ještě jeden klip


Čtvrtý přednastavený článek

10. března 2009 v 20:00 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
A trochu humoru....




Třetí přednastavený článek

9. března 2009 v 20:00 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Moc šikovnej kluk, sám si skládá texty i hudbu a navíc bezvadně zpívá;)







Druhý přednastavený článek

8. března 2009 v 20:00 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život

Zajímavá písnička.Ač se mi punk moc nelíbí, tohle je fakt dobrý:)




A můj metalový objev-možná trochu tvrdý, ale stejně je to fajn muzika


Xindl X

7. března 2009 v 20:00 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Tady je první slibovaný přednastavený článek(videjka z ytb)






Už zítra!

6. března 2009 v 15:24 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Zítra odjíždím, takže tu týden nebudu.Pavle, nebudu odpovídat na komenty, takže aby sis nemyslel že jsem zapomněla:D Až se vrátím tak sem jistě přihodím pár veselých příhod, neboť bez nich snad ani lyžák není.Zážitky ze sjezdovky se tu asi taky objeví.A možná nějaká fotka.Ale to už moc předbíhám, ještě ani nemám sbaleno:D Začínám se těšit, týden bez školy, no nebude to bájo? Ale týden s mojí "milovanou" tělocvikářkou bude taky dost hustej, zvlášť běžky.Řeknu vám, běžecký sport z duše NESNÁŠÍM, ať už na lehkoatletické dráze nebo ve stopě.Na únavu to vychází nastejno, akorát při atletice těžko umrznete.Vlastně jedu na lyžák už potřetí.Poprvé v šestce jsem coby zelenáč netuše podepsala přihlášku a ani o debilnosti běžek jsem nic netušila.Pak v sedmý, to už jsem jela s vědomím co mě tam asi čeká.No a letos.Vždycky jsem si řekla:"To se nedá, příště se jim na celej lyžák vy**** " Ale pokaždý jedu znova.Jenom vážně lituju, že musíme na ty běžky.Vždyť kdybysme byli celý týden na sjezdovce, určitě by z nás byli lepší lyžaři, než když odpoledne vyrazíme "do stop" a vrátíme se večer ztahaný jako koťata.Možná je to úmysl, možná by byly moc drahý vleky.Nebo nám chtějí poskytnout kompletní lyžařský výcvik a vzhledem k tomu, že ostatní disciplíny jsou pro nás dost rizikový(no dát nám pistoli na biatlon nebo nechat nás skákat z můstku v Harachově by bylo fakt hustý:D:D) tak holt zbyly sjezd a běžky.
No konec, finíto, šlus, tečka.....Prostě čááááááuuuu za týden:)

Něco se tu děje....

3. března 2009 v 23:50 | Klér |  Já a věci kolem mě
Revoluce či státní převrat, nejdou záhlaví! A zrovna když jsem si pročítala, jak Krutomluv hezky rozházel systém(ačkoli je ten článek pár měsíců starý).No asi jsem přivolala zkázu:D

Máme v troubě sebevraha a škola jako cvokhaus

3. března 2009 v 22:17 | Klér
Má 4 nohy, krátkej ocásek a nepřežil střet s naším vozidlem.Táta slibuje svíčkovou, takže celým domem voní ten ubožák, co blbě přeběhl silnici.Doufejme, že jeho smrt byla zaviněna pouze srážkou s kapotou:D
Dnes mi to nedá, abych se nepochlubila, neboť škola byla veselý podnik.Už první hodinu jistý spolužák odmítl číst s odůvodněním, že zapomněl knížku.Učitelka mu řekla, ať si jí půjčí od souseda a náš milý spolužák se s kamennou tváří otočil k prázdné židli vedle sebe a povídá: "Sousede, puč mi knížku" Nato se celá třída pochopitelně gebila, z reakce na onoho debila.Když jsme se dost nasmáli, učitelka objasnila, že měla na mysli souseda v lavici před ním.Když si půjčil učebnici, ještě pár minut dělal blbýho a hledal stranu.Pak pro změnu dělal, že neumí číst a hláskoval jako prvňáček, když čte ty texty, které již mě a mým vrstevníkům připadají dost infantilní.

Co vlastně obnáší hra na kytaru

2. března 2009 v 22:32 | Klér |  Já a věci kolem mě
V tomto článku vám chci osvětlit i ty "temný" stránky brnkání na sladký dřevo.První co vás asi zaujme na kytaristovi, je pohyb prstů po hmatníku.A vězte, že ta lehkost, s jakou hrají, není nic snadného, chce to cvik.U každýho je to dost individuální, ale začíná se dost pomalu.Holky, zvláště vy, které rády nosíte svoje dlouhé nehty, pokud chcete hrát, musíte je opravdu razantně zkrátit, jinak za prvé brzy zničíte(prošoupete) hmatník, za druhé se budete vztekat, proč vám sakra ty akordy nezní.A s dvoucentimetrovými nehty fakt znít nebudou, to si je spíš zlomíte.Taky když se díváte zepředu na kytaristu, zcela logicky nevidíte bříška jeho prstů.Má na nich vytlačené rýhy od strun, od kovových zvlášť.Taky vám musejí bříška prstů pořádně ztvrdnout, to se dá zmáknout cvičením, ale bolí to.Míru bolesti psát nebudu, tu má každej jinou, já během pár dnů přivykla kovovým strunám a i když to byly krušný dny, dá se to.
A o mě? Já nemám trpělivost cvičit, mám ráda svoje dlouhý nehty a špatně snáším bolest:D Ale věřte mi, že není nic krásnějšího, než vědět, že i přestože máte ošoupaná bříška prstů, krátký nehty, tak umíte něco zahrát.Já o sobě netvrdím že umím hrát na kytaru, já pouze imituju svoje o dost schopnější "kolegy" a snažím se dostat co nejblíže jejich úrovni.
I přes všechny zápory, který to obnáší jsem hrozně ráda, že jsem se k tomu nástroji dostala.Na mým příkladu ostatně vidíte, že i líný člověk s hoooodně nízkým prahem bolesti když chce, tak dokáže to co si umanul.Nedejte se!

Ranní obživnutí

2. března 2009 v 6:28 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
To, čeho jsem se obávala jako čert kříže, vyplynulo hladce samo i přes to, že se mi nepodařilo usnout skoro do tří.A že jsem se přitom "obživování" i tvářila jako člověk:D No a že jsem se i přes týden flákání vytáhla z postele před šestou, stihla se do šesti obléct, zapnout pc a u toho se jenom tak z rozmaru či radosti(!) namalovat přičemž si nevypíchnout oko, nezkazit celé "dílo" minimálně dvakrát a nevypadat podivně, to už je myslím skoro na ocenění:D:D
Ale při tom nočním přemýšlení jak jsem nemohla spát, jsem vymyslela takovou akcičku, tak doufám že dnešní odpoledne bude nakloněno všem blbinám, páč to, co si moje hlava zas vyplodila je dost velká pitomost:D:D
Už radši končím, přeci jenom nemám zas tolik času jako večer.

Změna je život?

1. března 2009 v 22:57 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Asi jste zaznamenali menší změny v barvách, přesně tohle blbnutí s barvičkama mě baví:D Jenže jak se začnu vrtat v detailech jako např. "Zvýraznění aktivních odkazů" a podobný drobnosti, většinou rozhodím všechno a pak mám co dělat abych to dala do pořádku, takže v tuto chvíli je administrace blogu pro mě stejně nebezpečná jako v Izraeli sousedství s chlápkem, který po nocích tajně vyrábí atomovku:D No kde jsem na tohle přirovnání přišla?:D
Po zralý úvaze kdy začít chodit spát jsem došla k následujícímu, holt si zvyknu jít na kutě o půlnoci a vstát v šest, jinak to nevidím(teď, ráno to ale bude o poznání horší:D)

Školní hvězdy

1. března 2009 v 20:57 | Klér
Jsou na každé škole,v každém městě i na vesnici.Jsou štíhlí,krásní,symetričtí a pro své okolí dokonalý.
Řeč je o školních hvězdách a oblíbencích třídy.Mají dobré známky,výborné chování a taky se snaží hájit spravedlnost bonzováním.Jsou v očích učitelů andílci,pro svoje třídní konkurenty jsou soupeři.Mívají pěstěný vzhled,týká se holek i kluků.