Proběhla změna vzhledu :-) Zaprvé se mi ten starý zdál již okoukaný a zadruhé bylo mým hlavním záměrem, aby blog vypadal trochu více sofistikovaně a ne tak pubertálně, tak doufám, že se mi to povedlo :-)

Květen 2009

Černý víkend a snad ještě horší lidská pitomost

31. května 2009 v 23:55 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Během tohoto víkendu nejdříve přišla z Floridy zpráva, že zemřel Waldemar Matuška, tedy český zpěvák let minulých, v posledních letech přebýval v Americe.Ironií je, že ještě před týdnem jsme se o jeho osudu bavili ve škole...Dnes se na Novinkách objevila zpráva, že herec Václav Mareš(Pan Liška z Ulice,pro ty co nevědí a nesledují) podlehl rakovině.No a před chvílí se na tomtéž informačním serveru zjevila zpráva, že Milvina Deanová(Elizabeth Gladys Deanová) také zemřela.Proč o tom vím?Protože jsem na podzim byla v Praze na výstavě artefaktů z Titaniku a zvláštností bylo, že na začátku u vstupu vám dali lodní lístek se jménem nějakého pasažéra.Na mém lístku bylo jméno Elizabeth Gladys Deanové, 9ti měsíční dítě, přežila... A pod článkem se jako vždy dva nebo tři lidé hádali.Mimo téma samozřejmě.Že se shádají malí haranti, klidně, ale co vede DOSPĚLÉ lidi k tomu, aby si takhle nadávali?Proč si relativně rozumní lidé vyměňují názory tímto způsobem a proč je tolik baví se pošpiňovat nazvájem?To mi někdo z vás dospělých a rozumných vysvětlete,pokud tu někdo takový vůbec je.Na tohle je můj 14 let starý mozek opravdu krátký...

Jaksi Taksi-Přání

30. května 2009 v 17:10 | Klér |  Muzika

Tahle písnička má podle mě úplně úžasnej rytmus.

Sháním netbook...

29. května 2009 v 20:34 | Klér |  Já a věci kolem mě
Máte někdo zkušenosti s jeho spolehlivostí atd.? Něco jsem si už přečetla, ale moc moudrá z těch zkratek pro procesory a podobný věci, nejsem.A nevíte kde sehnat pokud možno levně a kvalitně?Budu vděčná za jakoukoli radu.


Konec, šlus, ende....

29. května 2009 v 19:30 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Nebojte, nekončím s blogováním:) To je jenom radostné povzdechnutí, že dneškem zdechl školní rok 08/09:D Byla to trochu(trochu dost) nostalgie, potom i vztek, že chemikářka měla ještě snahu učit.Úmyslně říkám snahu:D Nic jinýho, než zoufalé výkřiky do tmy našich volnem posedlých hlav, už to totiž ani být nemohlo.Všichni ostatní učitelé už naštěstí měli rozum.Taky se dneškem uzavřely známky na 2. pololetí, byla klasifikační porada.Se smíšenými pocity jsem opuštěla školní budovu se zlým uvědoměním si, že v září se tam vrátím naposledy.Teda pokud nepočítám 22. jít pro vízo.
Potom jsem šla do města, už dávno jsem měla zálusk pořídit si černý brejle a máma mi sponzorovala dvě stovky, zbytek si prý mám doplatit.Vzala jsem si dvě ještě ze svýho.Ale čekalo mě překvápko, byly levnější, než jsem čekala a tak jsem si ještě šla pro sukni:) A tady malá fotodokumentace mýho blbnutí:D
Ten klobouk jsem si teda už nekoupila:D Přeci jenom nebylo moc letní počásko, i v těch brejlích jsem si připadala poněkud pitomě, páč bylo pod mrakem:D

Tak jsem se dočkala

28. května 2009 v 19:52 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Zítra je pátek!To znamená, že zítřkem končí osmá třída.Pak prodloužený prázky a po nich jsem nenávratně deváťákem.Zažila jsem u nás na škole pár generací deváťáků a to loučení vždy bylo nostalgický a smutný.Ti první, které pamatuju, to byla dá se říct moje "srdeční záležitost".Ti druzí, které pamatuju, to byla zase úleva, že jsou pryč.Letošní ani nevím...Lucka mi nejspíš bude chybět, neznám ji sice dlouho, ale je strašná škoda, že už odchází, je to fajn holka.Pár holek z letošních devítek i plakalo a nedivím se jim, co asi budeme my za rok?Je to všechno zvláštní, čas tak hrozně rychle utíká, nestačím se tomu divit.Zítra je navíc jedno pro mě dost významný výročí, už je to pět měsíců.Jinak dnes se ve škole nic moc nedělo, pokud si ředitelka myslela, že se budem učit, asi se mírně sekla, ale to se stává:-D Zítra ještě tělák, možná chemie, ale ostatní už to (slávabohu) zabalili.Zřejmě připravují nervovou soustavu na ŠVP na Mácháči:-D

Tak tohle mě odbouralo:D Nějak nevím,kam to zařadit:D

26. května 2009 v 19:57 | Klér |  Já a věci kolem mě

Holubí dům, ale vietnamsky!

Jaksi Taksi-Loučení

25. května 2009 v 20:48 | Klér |  Muzika

Jaksi Taksi-Zázraky

25. května 2009 v 20:29 | Klér |  Muzika

Takhle po ránu

25. května 2009 v 6:45 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Tak jsem si říkala, že když vyjímečně vstanu tak, abych stíhala net, tak se něco přihodím.A nemyslete si, nešla jsem spát v deset;-):-D Spíš kolem jedný, ale ponocovala jsem na icq.O víkendu se stalo hafec věcí, to bych teda do sebe neřekla.A jakpak se dneska máte?Mě momentálně za okny svítí sluníčko, za chvíli budu muset vypadnout na autobus, ale stejně jsem pořád šťastná a těším se na odpoledne:-) Sakra takhle dobrou náladu už jsem neměla ani nepamatuju, na to, že mám jít do školy...No to nechám radši bejt nebo se zas rozčílím.Tak pá, já jdu.Mějte krásnej den!


Ještě jeden výtvor-jmenuje se to Čas

24. května 2009 v 19:31 | Klér
Nostalgie vzpomínání
Myšlenky mi mozek vyhání
Dávné stavy mysli
Se svou silou dobře to myslí


Na principu bumerangu
Všechno se mi vrací
Jsem, byla jsem a budu
Čas je jako tažní ptáci


Táhne tam a nečekaně
Vrací se svým hejnem zpět
Ne vždy čekám připraveně
Ne vždy můžu vzpomínkám vyhovět


Pořád něco končí
Stále jiné začíná
Jako tažných ptáků kočí
Zvučným hlasem zahřímá


Je čas zase letět dál
Kdopak by se času bál
Léčí,zapomínat pomáhá
Svléká starosti do naha

Měla jsem jednoho kamaráda...

24. května 2009 v 19:14 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Ale něco se změnilo a najednou jsme si cizí.Tenkrát, asi před dvěma lety, jsme si jako po staru psali dopisy.Normální dopisy, známka a obálka.No a teď jsem na ty dopisy narazila a je mi z nich trochu úzko.Tenkrát to bylo tak strašně jiný, tak strašně rozdílný.Je to trochu tím, že lidi se mění a stejně tak jsme se změnili my dva.V těch dopisech je přátelství, o to víc to zamrzí když vím, že to všechno, ta důvěra, je jednou hádkou pryč.A ta hádka je už tak dávno, ale stejně byla jenom záminkou, důvodem, proč dva roky vzájemný důvěry zahodit.A zahodit je chtěl on.Vlastně už zahodil.Mrzí mě to, zvlášť když vím, že po skončení tohoto školního roku už ho nejspíš nikdy neuvidím.Proč se lidi tak mění?Proč tak hezký přátelství muselo ztroskotat?Ale otázkama nic nevyřeším, život jde dál a ať se mu to líbí nebo ne, on mým životem prošel a zanechal stopy.Stopy, na který nezapomenu.Chvíle, který už nezopakuju.Ač se mi nechce, bude líp dát sbohem nadějím, bude líp dát sbohem tomu, kdo mi způsobil radost, bolest a nyní i smutek.Jedno velký sbohem mojí minulosti...
Nikdy jsem neměla v úmyslu to zveřejnit jinde než na piste-povidky, ale mám k tomu i básničku.

Blíží se ta chvíle
kdy se rozloučíme
Rozejdou se naše cíle
oba o nich víme

Začalo to velmi zvláštně
Pomalu a pozvolna
Bylo mi však tenkrát krásně
Jako pták jsem byla volná

Problémy nám život přivál
Obyčejný lidský cit
Co z těla srdce mi vyrval
A bylo těžké zpátky si ho vzít

Ta nezadržitelná chvíle
Osudový okamžik
Budeš vzdálený na míle
Jednoho přátelství to bude zánik

A až ta chvíle přijde
Slza skápne pod oko
Měsíc na nebe černé vyjde
A slunce spadne hluboko

Pak přijdou poslední slova
Budeš mi chybět,ahoj,možná někde.....
Nadejde kapitola nová
Ale ta už bude bez tebe

Už zas neděle...

24. května 2009 v 12:55 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Ale příští týden touto dobou...jé jak já se těším, konečně vypadnu ze školy! Nevím, co bych dělala, kdyby byl přede mnou ještě celý červen učení, asi bych chcípla nudou.Vysvědčení zčásti zachráněno, tudíž ani s tímhle nebudu mít stresy.Zato ale ještě v červnu bude hudebka, to jediný mi z běžnýho týdne zůstane.Ještě přežít jedno školní pondělí, úterý, středu, čtvrtek, pátek a potom páááá! Už mi z toho těšení se na volno zřejmě hrabe, ale i člověka, který se neučí zrovna na čtyřky ta škola ZOUFALE NEBAVÍ!Nejradši bych to zakončila už minulý pátek.Jenže ta ***** a radši ani nenapíšu kdo, si usmyslela, že se máme ještě do pátku učit!Přitom už celá škola získala naději, že to utnou už ve středu a pak lehárko.Houby s voctem lehárko!Ve čtvrtek 3.,4., a 5. hodinu odevzdáme knížky, v pátek 1. hodinu fásnem nový.A tělocvik(grrrr!néé!fuuj!) bude samozřejmě taky.A ještě přijdem o hodinu hudebky, no není to na zabití?Omlouvám se za to že tento článek je mírně útočný, ale v tuhle chvíli nemyslím na nic jinýho, než že zahodím ten nenáviděný batoh, nenáviděný cvičební úbor a vrhnu se do víru ponocování, pravidelného vstávání po poledni a možná i nějakých těch pařbiček a mejdanů.Příští týden touhle dobou...achjo,já se snad nedočkám...

Tak se mi zas nějak nechce spát

23. května 2009 v 1:07 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Zítra sobota, takže vlastně pohoda.Dnešek byl velice zvláštní den, neřeknu vám konkrétně v čem, ale prostě zvláštní.A když o tom tak uvažuju, byl to včerejšek, už se blíží k jedné ranní, aneb:

Když probouzí se noční pták
Po půlnoci otevírá se mu zobák
Bdí a píše, tiše myslí
V lásce, v pýše, slova syslí

Všichni jdou spát
Jenom on ne
Má prostě noc rád
Když ani větřík nefoukne

Vyluzuje tiché ťuky
(Ne)podobné kapkám deště
Bojíc se vydávat další zvuky
Srdce se sevře coby kleště

No to je zas takový můj výmysl, momentální nápad.Nevím jak jinak to vyjádřit.Ale tentokrát už opravdu jdu.Jestli spát, to nevím, ale pro dnešní noc dobrou lidi;-)

Zase novej dess....

22. května 2009 v 22:44 | Klér |  Já a věci kolem mě
Tak co, líbí?

Mor vstávání,mor škola,víkend přede mnou...

22. května 2009 v 21:38 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Dnes ráno se mi přihodila zvláštní věc.Probudím se klasicky v šest, řeknu si, že dám ještě 20 minutek spánku a ejhle!Lidi, já obživla v době, kdy mi jel první bus do školy:D Tak jsem vylítla z postele, překotně hledala kusy oblečení(a bylo mi téměř jedno jaké) a s vypětím všech sil jsem stihla půl osmou.Potom jsem byla ještě vystresovaná z těláku, netušila jsem, jestli na nás učitelka po minulý osmistovce nechystá další "chuťovky" ale nic takovýho se naštěstí nekonalo.Stejně jsem dorazila zpět do školy skoro ve stavu destrukce, to byl stav nepopsatelný únavy.Navíc nám ráno třídní oznámil tu "milou" novinu, že ač výuka příští týden končí, bude se do pátku ještě učit! Myslím, že jsem nebyla jedinej kyselej ksicht.Kdo tohle mohl zas vymyslet....no radši nic, byla bych konkrétně sprostá, to by se mi nemuselo vyplatit.Ale hlavně, v poslední chvíli jsem zachránila matiku,tudíž budu mít dvojku!Co jsem to tak předběžně počítala, je to myslím celkově pět dvojek na vysvědčení, to není špatný.Do sedmi dvojek je ještě vyznamenání, ale čertví jak to vyjde průměrově.Ale na to času dost, ještě ten příští týden.
Ale jak já jsem ráda, že je konečně pátek.Taky jste tak rádi?Mě ten týden hrozně deprimuje, víkend je volníčko, nic nemusím, vstávám si pěkně v pravé poledne... Naši zítra razí na Ředhošť, zase o nich nebudu mít ani šajn, to budou dřív zpátky doma.Ne že y se mi tam nechtělo, ale kdo by tak brzo(a v sobotu k tomu!!!) vstával, že? No já tedy ne:D Já vím, jsem děsně línej člověk:D
Táta se dnes vytasil, přijel z práce a přivezl tu čokošku Merci, nejlepší z čokolád podle mě.Sice netuším, čím jsem si to zasloužila, ale i tak jsem ráda.
Já se táááák těším na ty prázdniny, to bude bájo,sice neuvidím moje drahý spolužáky, ale zase budu denně vzhůru do noci bez rizika že ráno neobživnu.Stejně si myslím, že ten poslední týden už nepůjde moc o učení, spíš o přežití těch pár hodin.Pokud teda nepočítám písemku z češtiny ještě v pondělí a můj zoufalý pokus o záchranu známky z angličtiny.Doufám že se to povede, znám sice i takový, kterým by moje známky úplně stačily, ale já mám pořád co dohánět.A nenadávejte mi prosím do šprtů, vy, co máte klidně čtyřky.
Jinak prožívám docela spokojený období, stále zamilovaná a stále šťastná, všechno,všecičko se dá překonat,přála bych všem lidem na světě svoje štěstí, přála bych to zažít úplně každýmu.

Poděkování

17. května 2009 v 21:42 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Možná někoho z vás napadlo, jak jsem se vlastně dostala ke hraní na kytaru, protože do zuš jsem šla s jistou praxí, která mi nicméně byla prd platná.Začalo to v dobách dávných, coby blázen jsem si koupila svou první kytaru, která rok ležela ve skříni, a už jsem začínala zvažovat prodej, ale...
V té době jsem šla na druhý stupeň a jako nabídka kroužků se objevila výuka hry na kytaru, což mě zaujalo.A tady už začíná to v nadpisu avizované poděkování.Normálně jména neuvádím, ale snad mi Martin Houda odpustí.Tomu patří ten dík, že jsem se ke sladkému dřevu aktivně dostala.Tomu patří dík za to, že jsem se naučila nejzákladnější akordy a svojí první písničku, kterou nezapomenu-Bláznovu ukolébavku.A Dobráka od kosti v jeho podání prostě nelze opomenout.Děkuju, děkuju a ještě jednou děkuju Martine.Nyní je to dva roky zpátky co kroužek není, myslím že je to škoda, protože nás to všechny moc bavilo.Teď když hraju písničky, o kterých jsem tenkrát prohlašovala, že tohle nikdy nedokážu, vzpomenu si na ty středečení odpoledne, na který jsem se coby tenkrát malá holka, těšila.Netvrdím, že teď už jsem velká, ale určitým vývojem jsem prošla a s nostalgií na ten kroužek vzpomínám.Letos je pro mě středa taky šťastným dnem, protože v ten den bývá nauka.
Promiňte mi tu mírnou infantilitu a nostalgii, ale díky Martinovi se teď věnuju svýmu oblíbenýmu koníčku.Proto mu chci ještě jednou moc poděkovat.A samozřejmě mu přeju hodně úspěchů na vysoké škole, kvůli které vlastně tenkrát kroužek v sedmičce už nepokračoval.
Omlouvám se, musela jsem si zavzpomínat.

Já to zvládla!

14. května 2009 v 15:14 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Tak je to za mnou, jakoby mi někdo sundal z kotníku obrovský závaží, cítím se hrozně lehce, všechno je fajn(ale nebojte, jak se říká, vše se ve zlé obrátí:D:D) Byla jsem vyklepaná jako pokojový psík před bernardýnem, ale ukázalo se, že zbytečně.Budoucnost číhá za rohem, jsem fakt ráda že tahle zkouška je za mnou i když můj strach byl zcela očividný, ale co už, to hlavní mám z krku.Ještě tuším, že někde v zákrutu krutýho osudu číhá koncert, jen doufám, že ne příští týden, ale to by mi snad někdo řekl...Vlastně příští asi ne, koukala jsem na nástěnku a příští čtvrtek je absolventský koncert, já teda absolvent opravdu nejsem, tudíž jsem z obliga.No to je tak vše co jsem měla potřebu sdělit.Mějte se všichni tak úžasně lehce a bezstarostně jako já;-)

Odpoledne už to bude za mnou...

14. května 2009 v 6:33 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Až se dnes vrátím sem na blog, budu už "za vodou" s těmi pitomými zkouškami.Kromě toho že jsem včera šla spát asi ve tři čtvrtě na jednu mi ale nic není.Ten strašný svíravý pocit v žaludku, lidi jak já tyhle situace nesnáším! Už jsem se informovala o průběhu těch zkoušek u zkušenějších, kteří už je dělali a podle všeho by to mělo nějak, možná, trochu, snad jít.Tak mi držte všech jedenáct palečků ať neshořím!

P.S.:Bojím bojim....

Citáty o lásce

13. května 2009 v 12:27 | Klér |  Já a věci kolem mě
Jak jste poznali v mottu, trochu mě fascinovaly citáty o lásce.A jelikož motto má svá omezení v počtu znaků, tak dám ještě nějaké sem.



» Láska je prsten a prsten nemá konce.

» Láska je jako sněhová vločka. Když si myslíš, že ji pevně držíš, roztaje...

» Zamilovaní zavírají při líbání oči, protože chtějí vidět srdcem.

» Láska je jako slza. Rodí se v oku a padá k srdci.

» Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.

» Láska nespočívá v tom, že se lidé na sebe dívají, ale že hledí společně jedním směrem.

» Lásku nepoznáme v okamžiku, kdy nalezneme dokonalého člověka, ale v okamžiku, kdy ho jako takového začneme vidět..

» K čemu jsou krásné věci, nemůžeme-li je vidět milovnýma očima? Co dělat s krásou, ba i s radostí, neokoušíme-li je v srdci druhého? (R. Rolland)

» Láska je jako příklad z matematiky. Počítáš a u výsledků zjistíš, že jsi někde udělal chybu. Chceš se vrátit, ale nemůžeš - zvoní...

» Tady je to mé tajemství, úplně prostinké: správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné (Antoine De Saint-Exupéry)