Proběhla změna vzhledu :-) Zaprvé se mi ten starý zdál již okoukaný a zadruhé bylo mým hlavním záměrem, aby blog vypadal trochu více sofistikovaně a ne tak pubertálně, tak doufám, že se mi to povedlo :-)

Říjen 2009

DéDéDé

31. října 2009 v 0:16 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Tentokrát Docela Divnej den:D
Vlastně půlden.Vstávala jsem někdy v půl třetí, vzpomínajíc, jak asi dopadl vlkodlak po včerejšku.Když jsem mu volala, nebral to.Když jsem to zkusila op pár hodin později, dopadla jsem lépe.Avšak zítřek je opět ve hvězdách.Nevím, dneska byl ten kontakt takový nějaký strohý...Asi je to náhoda, nebudu nad tím moc uvažovat.
Tak gumička krásně voní, nosím ji jako talisman, bojím se, že vyčichne.Večer jsem jí chytře obmotala kolem prstu, ráno(odpoledne) se proberu a je mi divný co to mám s prstem:D Mohl mi i odpadnout, chudák:D
Nechám si udělat gelový nehty a plánuju další dvě dírky do uší:D Na pierc zatím postrádám odvahu...Chci do obočí:D
Co jsem zjistila o zkušebnách mě dostalo, to jsem tedy vážně netušila...
Dneska budu psát asi jen v bodech, na věty mi chybí energie.A navíc nevím, co mám psát.To, co můžu napsat a zveřejnit, to je nuda.To, co bych neměla/nesmím napsat, to nejde...Snad jen to, že čtvrteční zážitek na zkušebně, kdy se mi opět povedlo bezvládně sebou fláknout o podlahu a myslet si, že se mi rozkočí hlava, bylo velice zvláštní.Zvlášť když jsem neměla ani kapičku alkoholu, což v podobných situacích mívám...
Zítřejší pokuds s desátou dopolední zase nevyjde, ale prej později...No, vzhledem k tomu, že bude sobota, bysme mohli mít štěstí.Zkouška Trémy se též nekoná, možná v neděli.Ale tam zase stále chybí texty, takže moje maličkost tam není zatím tak důležitá.K textu, kterej jsem vypotila já, zas není hudba.Ale vždyť je čas, nikam se nepospíchá a hlavně, dokud mi nebude 15, asi by nebylo možný vystupovat, což stejně zatím vzhledem k počátkům celýho projektu možný není.
No nic, jdu si umejt svý příšerný vlasy a potom číst a pak spát.A nařídit budík, nehodlám zaspat, musím vidět vlkodlaka.Pokud by to šlo, klidně hned:D Dobře, fantazie si necháme pro sebe, ano? A vůbec nejsem ani trochu schizofrenní:D Tak ať žijou stejný cvoci jako já:D Howk!

DéVéDé

29. října 2009 v 22:55 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Docela Vydařený Den.
I když mohl být o kapku lepší...Pokus s desátou dopolední opět nevyšel(snad v sobotu?) avšak o tolik se to nezdrželo.Musím říct, že až na ten malý incident, zamotanou hlavu a pocit, že se asi udusím, to bylo fajnový.Ani nevím, od čeho to vlastně bylo...Kafe mě vyprostilo z nejhoršího...Dorazil URNA a byla zatím nejpovedenější zkouška, jakou jsem slyšela.Na vlkodlakovi bylo znát, že ho to fakticky baví a že asi šel do sebe, když říkal, že to s basou vyřeší.Vyřešil.A velice dobře.Akorát mi bylo trochu líto, že jsem tam nemohla být večer, teď se tam asi krásně vesele opíjejí, zatímco já sedím doma...Co se dá dělat no.Jestli chci příští pátek na koncert, tak jsem udělala dobře, že jsem byla brzy doma.
Jo a mám přeřízený hodinky(Děkuju moc)
Jinak s klávesama vyzerá to všelijak.Hudební sluch prý vlastním, rytmus však už nikoli, což je citelný problém.Pořeším to.
Nyní si jdu opatřit cosi na smrkání a vzít si tu mastičku, co mi máma koupila na ty oči...

Tak nějak zase o všem možným...

28. října 2009 v 0:22 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Tedy, protivné pálení a slzení očí mě neopouští...Ovšem to je teď trochu vedlejší...
Koncert se navzdory nervozitě povedl, sice jsem musela být do deseti doma(:!) ale i tak to bylo opravu perfektní.Z mého pohledu to vlkodlak odehrál velice dobře, i když on o tom bohužel mluví jinak.Ale já zase nejsem schopna objektivity, pro mě bude vždycky ten nejlepší
Popojedem....dny ubíhaly jako šílený, v neděli jsme na zkušebně s Lenkou spáchaly pár fotek, přičemž vlkodlakova asistence byla velmi příjemná.V pondělí to krapet krachlo...k tomu už se radši nebudu vyjadřovat, když znám pravej důvod, o kterým teda moje teorie neměly tušení.Dnera (smíchanina včera a dnes) to teda naštěstí vyšlo.A tolik lidí bylo na zkušebně naposled na URNOVO narozeniny.Ale bylo to vcelku prima.
No a zídnes(zítra-dnes) to SNAD vyjde též...Já teda v 10 hodin na vlakáči budu, obávám se však, že on trošku zaspí:D Tak jo, jdu juknout na idos, ať mám aspoň nějaký info.Potom půjdu spát/lehnout si/číst si...Tak zas někdy čaues...

Sakra, jupí, heuréka:-)

23. října 2009 v 23:14 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Sakra....
Tedy netuším, jak se mi to podařilo, ale z koutku levého oka se mi linul hnis, oko potvora pálí a já zvažuju, zda to je nebo není zánět spojivek(už jsem ho jednou kdysi měla, ale ze školy jsem se tenkrát neflákla!) Zatím nevím no....
Jupí...
Zítra, už zítra je koncert! Nepochybuji, že vlkodlak se těší stejně:D Starosti mi dělá můj otec, jenžby mi to mohl stopit, což nechci.Je to důležitý, tam chybět nemůžu.
Heuréka...
Asi chápu matiku.Konečně! Ať žijou lomený výrazy:D

Ve zkratce asi vše, nyní si jdu znárodnit džus...

Myslíte si, že je vhodné v devátý třídě diskutovat o vášnivý lásce?:D

21. října 2009 v 22:04 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Já po dnešním zážitku z hodiny češtiny, ne:D Totiž, probíráme Shakespeara a Romea a Julii, no ohromná prdel:D Tedy pokud jde o mě, mám tuhle poezii ráda, ale když sedím v lavici s někým, kdo za 14 a půl roku svého života čet tak maximálně etiketu od minerálky, je to holt těžký.Některý verše na mě teda seděly jako zadek na nočníku:D Zvláště ty o loučení, dobrou noc atd,...Něco ve smyslu, "Žel loučila bych se bez ustání, dobrou noc až do svítání" či tak nějak...Už přesně nevím a jsem líná to hledat...A byl tělák...tedy, já necvičila(=neplavala:D) Čili hodinka debatního kroužku o velmi zajímavých věcech.Potom přišla na řadu obava, zda-li vlkodlak opravdu přijede.Šla jsem tedy s Julií do města a posléze zjistila, že vlkodlak přijede.Bylo ještě trochu času, takže jsme prošly město, okoukly výlohy a tak...Pak ona šla na busák a já na vlakáč.Tedy ona šla se mnou a potom teprv na bus...
No, po zjištění, že na zkušebně sami fakt nebudem, jsem nebyla kupodivu ani moc rozmrzelá(pořád s námi šla moje nenáviděná "kamarádka", nemyslím tím Julču) Potom lidí ještě přibylo, to se ovšem dalo zcela logicky předpokládat, tudíž mě to moc nepřekvapilo.Prostě týden, kdy tam od rána do večera nikdo nepobýval, jsme si zřejmě vybrali o prázdninách(a ten týden byl opravdu jeden z nejlepších)
Taky jsem potkala Davida, ano, toho, co se tak hezky opil tenkrát na bahně:D No, já mám v týhle souvislosti co mluvit...:D Překvapilo mě, že mě ještě poznal.Prej taky možná půjde v sobotu na ten koncert.Já to s mámou domluvím, je to snadný, prostě slíbím dvě věci, který s těžkým srdcem splním, nebudu pít alkohol a vrátím se do půlnoci(hele co maj všichni rodiče proti tomu, aby jejich nezletilé ratolesti chlastali?:D Se mnou bývá legrace:D) No co no, jdu tam předně kvůli vlkodlakovi, i když nějaký to pivo...který ze mě samozřejmě stihne vyšumět...Uvidím no...Táta by mohl celou situaci zkomplikovat svou dovolenou, kterou se rozhodl trávit oxidací doma, což mi ani v nejmenším nedělá radost.Ale vzhledem k tomu, že toho ještě moc a moc neví...Radši nemluvit, neboť předpokládám-li cokoli v souvislosti s vlastní otcem, dopadá to blbě, bohužel.
Nyní se asi ztratím do sprchy, potom si protáhnu mozkový závity matikou a pak budu s největší pravděpodobností čekat na vlkodlaka na icku.A opravdu DOUFÁM, že se dostaví dříve, než včera...
A nakonec...nikoli japonec(to by se rýmovalo, kdo to nepochopil...) nýbrž úryvek.
Sto slov jsem sluchem ještě nevypila
Z těch drahých úst, a přece znám ten hlas-
Nejsi ty Romeo?Nejsi ty Montek?

Ano, blázním:D Ale tahle poezie je něco překrásnýho...

Vítej zpět mezi psychicky vyrovnanými:D:D

19. října 2009 v 21:22 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Tedy, dnešek se opravdu velice, velice povedl.Pomiňme fakt, že jsem tak trochu vypustila úkol z češtiny, ájinu odflákla takovým způsobem, že jsem ani neobdržela známku a zapomněla doma věci na nauku...To jsou události poddružné(alespoň pro mě).Přičemž jsem si vzpomněla na svůj nedávný rozhovor s mámou ráno u snídaně.Zkonstatovala, že poslední dobou pořádně štvu na školu a na kolikátém že mám místě vzdělání ve svým žebříčku...Jen jsem mlčela a myslela si svý:D Protože faktem je, že škola jako taková je pro mě až hodně vzadu ve výše zmíněném žebříčku.A vůbec na sobě pozoruju vlkodlakův přístup ke škole...nechávám to plynout, z jedný špatný známky se neposeru, občas něco vyleju z hlavy...A co jako...
Tedy, zpět k jakémusi tématu...Dnes jsem se celé dopoledne třásla, jak na volnou hodinu poběžím za svým milovaným.Původní plán zněl: Jak zazvoní, zdrhej!:D Ovšem zákeřná angličtinářka trvala na svém rozhodnutí pustit mě na WC až po zvonění, tudíž jsem se o blbých 10 minut sekla ve škole.Potom už mi teda nic v rozletu nebránilo(maximálně vědomí, že na to, abych došla na zkušebnu, chvilku pobyla a stihla se vrátit na odpolku, mám necelou třičtvrtěhodinku...)Nicméně jsem všechno podle plánu stihla a nakonec za můj trošku pozdní příchod do hodiny technickýho kreslení mohlo zdržení s Lenkou na záchodě:D Ale že se mi na odpoledku extrémně nechtělo...Bohužel, jsem srab a máma by mě asi přizabila, pokud by odhalila falzifikát omluvenky...Nehledě na vyšetřování mojí oblíbený třídní učitelky, kteroužto jsou myslím dost nasrala na začátku roku...
Jo,kde jsem to skončila...na nauce mi filip řekl, že smrdím kouřem, čímž mě vyděsil.Nicméně měl vadnej nos, nebo jsem na něj omylem dejchla:D:D:D Po nauce jsem to vzala obratem zpátky za vlkodlakem, cestou jsem si ulovila "oběd".Potom si šel totéž ulovit i vlkodlak a když jsme dorazili na zkušebnu, zelo to tam prázdnotou.Situace až ideální, kdyby tam s náma nebyla moje nepříliš oblíbená kámoška...A když jsme začali mluvit o URNOVI, osud byl zpečetěn, aneb co že se to říká o tom vlku za dveřmi?:D Potom se objevilo několik dalších lidí.Ale po velmi dlouhé době jel vlkodlak se mnou busem. I když asi preferuju taxíky, tam se dá doba loučení prodloužit na téměř neomezenou...V buse bych odjela o pár vesnic dál:D
Tady ovšem zatím vyprávění končí.Vlkodlak řekl, že na icko přijde.Tak jsem na to zvědavá...A jdu psát tu češtinu, za kterou jsem milostivě neobdržela za pět...

Znáto to, že musíte poslouchat pořád jednu písničku dokola?

17. října 2009 v 23:42 | Klér |  Muzika

U mě se to týká téhle...
Jasně, smutná, ale na druhou stranu bohužel i toto se děje.A ta písnička mě dostává...
Žár cítíš černá růže uvadá
Na prach pýcha v rukou hoří mezi prsty propadá
Sám bloudíš nocí slzy ukrýváš
Do košilky s její vůní hlavu k spánku ukládáš....
Prostě geniální...Nádhera.Už jí mám i v mobilu a jak se znám brzo budu umět text:D

Ať žijou hříšníci...

17. října 2009 v 18:14 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Před sebou mám krabici moc dobrých čokoládových tyčinek a opravdu vážně se bojím o její setrvání:D
Takže, včera jsem šla spát velmi pozdě, asi v půl druhý, dnes jsem velmi pozdě vstávala, kolem půl třetí...A teď mám hroznou chuť na cigáro...Jenže jak jsem před třema hodinama vstávala, nestačila jsem se převlíknout.Takže buď tak učiním, nebo nepůjdu na balkon...Ještě uvidím...
Vlkodlak včera na skype nepřišel, ovšem byla jsem na to upozorněna předem, čímž jsem předešla spoustě nervů.Doufám, že dnes se ukáže.Stejně mu ještě asi zavolám.Kde bych byla bez mobilu a netu, to vážně netuším...Každopádně úterý se naštěstí blíží.I když nevím na jak dlouho se uvidíme.Nicméně momentálně netoužím po ničem jiném, než ho obejmout a říct mu že ho miluju.

A zase pátek...

16. října 2009 v 22:50 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Vážení mí čtenáři(pokud tedy nějaké mám), moje momentální nálada by se LOGICKY měla odvíjet od prostého faktu, že už jsem od minulý neděle neviděla vlkodlaka.Chybí mi, už je to moc dlouho a já ho potřebuju, abych mohla být šťastná.Myslím DOOPRAVDY šťastná...A moje psychika to bere asi tímto způsobem, ano, štve mě, že s ním nemůžu být, hrozně mě to štve, ale co se stane, budu-li vyšilovat, po večerech brečet a přes den být coby tělo bez duše? No, stane se maximálně to, že budu smutná.Moc smutná.Ovšem je tu věc, kterou si je třeba uvědomit.Ještě mě nejspíš čeká týden odloučení(jasně, úterý, ale víte jak to myslím ne?prostě už aby se uzdravil...) a já to musím přečkat.Jiné řešení totiž neexistuje(kdo ho vymyslí, má u mě krabku cigár dle vlastního výběru!) Tudíž je potřeba se s tím co? No bohužel vyrovnat, přežít, a těšit se.Nechtějte po mě vysvětlení, proč tu ještě nepobíhám šíleně po pokoji, neposlouchám ubrečený songy a nepíšu melancholický věci do deníčku.Já to totiž sama nevím.Já vím jen to, že z nějakých záhádných důvodů si moje hlavinka chytře uvědomila, že stres, pláč a nadávky(na záludné viry, či co za to může) vůbec ničemu nepomáhají(jak bystré,že?) Normálně bych se touto dobou pohybovala na okraji psychické lability...Každopádně já prostě musím fungovat na normální režim.Fakt, ono je moooc hezký srát na všechno a všechny kolem, zahloubána do vlastních chmurných myšlenek,nicméně nejde to furt.A ať se mi to líbí nebo ne, já nemám na výběr, než čekat, mezitím pilně psát úkoly, cvičit na klávesy a vůbec být v rámci možností normální.Občas to jde těžko, občas jedu busem, někdo má rejpavou poznámky("Koukej na támhletu, ta ale vypadá" apod.) a já netoužím po ničem jiném, než buďto se vypařit, nebo být v tu chvíli u vlkodlaka v náručí.
Takže, shrnuto podtrženo, chybí mi někdo, koho miluju nejvíc na světě,chybí mi on, jako nejdůležitější součást mého života.Toť nezvratitelný fakt.Pomůže však jemu v uzdravení můj pláč?Těžko...Proto, optimismus vyvěšuje prapory, vždyť týden už mám za sebou:-)
Před chvílí jsem slyšela Sleeping sun naživo.Tedy bohužel nejsem v Pardubicích(myslím, že tam...) nýbrž doma u svého pc.Naštěstí mají někteří lidé velice dobré nápady:-) Děkuju:-)
Jinak dneska ve škole vcelku psycho, ale nechce se mi k tomu moc vracet.Moje reakce na drzý pubertální provokování byla přehnaná, ale nešlo to jinak.A myslím, že trucovat ještě chvilku budu.Trochu empatie by to chtělo, "kamaráde"! S tím přesazením si to zřejmě ještě rozmyslím...Nevím...Stejně to všechno začalo tou písemkou z matiky...avšak pojem spolupráce jsem považovala za celkem pochopitelný a rozšířený...Dopadlo to ovšem čtyřkou.Bodejť ne, když mě to nenechal opsat...Ale dost k tomu, jak jsem říkala, vracet se k tomu už radši nebudu.Nechci se zbytečně rozčilovat.Beztak budu muset v pondělí vysvětlit, že fakt nejde o žádnou šikanu ani nic podobnýho.Jo, ještě ho bránit, to je mi podobný...Ale tohle by bylo nefér...
No nic, co jsem chtěla říct k úvodu, jsem řekla.Teď si jdu číct.Ale na icku ještě budu...

"Nálada" se vrací...

14. října 2009 v 19:14 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život


Hlasová schránka, co víc dodat...Nesnesitelně mi chybíš lásko...:(:´(

Pooomooooc!

14. října 2009 v 18:40 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Tentokrát nejsem úplně v prdeli...Zatím...Už je to třetí den...Teda tohle je horší, než přestávat kouřit...Včera jsem to drsně prosrala na icq(dneska to NEVYPNU před půlnocí!!!) a dneska se mu pro změnu nemůžu dovolat.Tahle nemoc je fakt na houby.K čertu se všema virama a bakteriema!
No o to úplně nejde.Tedy o to jde provořadě, nechci nic víc, než moct být zase s ním.Ale nesmím si to tolik připouštět, nebo v prdeli budu...
Mám spolužačku.A už mě celkem vytáčí.Abych byla přesné, včera mě nasrala do běla...Já prostě neumím posílat lidi do háje.O to víc je těžký muset jí psát slušně, když tady v pokojíčku chrlím nadávku za nadávkou.Ale to už nejsem schopná napsat.Uf, mám nápad.Zavolám vlkodlakovi.Jestli to zvedne, budu aspoň o špetku klidnější(a šťastnější, že ho zase slyším) a jestli ne, prostě se nudně pustím do úkolu z matiky, potom půjdu čeknout, jestli už je horká voda.A večer...no před desátou se vlkodlak neukáže, tudíž dokoukám Prci, prci prcičky: Nahá míle, u čehož mě včera stoplo to zasraný megavideo, tudíž nevím, jak to dopadlo.
Uf!Ta mě sere! Si myslí, že jí budu donekonečna skenovat výpisky?!Panebože!Pomoooc! Jak mor, ne-li horší...

Jak se pozná, že krystal nepropouští světlo?No že hovno vidíš:D:D

12. října 2009 v 23:45 | Klér
V nadpisu zmíněna opravdu inteligentní odpověď:D
Tedy, mohla bych začít stylem: Jsem v prdeli, všechno stojí za houby, nic se neděje.
Ono to i zčásti tak je, nicméně tentokrát mě paní deprese jenom tak nedostane!Krucinál nejsem žádná srágora! A koneckonců dějou se i jiný věci, než pobývat na zkušebně(i když tam je to zdaleka nejlepší). Když jsem si dneska ráno představila tu pohodičku, mít tam tak dvě, tři krabičky cigár, vlkodlaka a soukromí...A místo toho se proberu do hodiny přírodopisu...Fakt bezva probuzení ze sna.To jsem mu ráno v půl sedmý téměř záviděla, že může spát.Jeho totiž chytla jakási zrádná, otravná choroba.A moje psychika to musí zvládnout:D Vzhledem k tomu, že asi tři týdny v březnu, asi týden v lednu a týden červnu byly tak o 1000% více stresující, tohle bych měla nějak přežít.Musím, co mi zbývá.
Jinak mi asi hráblo.Víte, jak se bojím jehel, že? No a dnes jsem rozhodnutá nechat si ještě jednou píchnout ucho.A myslím to zcela vážně.Necouvnu.Nejsem srab.Lenka to taky přežila(notabene od kamarádky) Pokud zjistím, že to není tak hrozný, nechám si píchnout ještě obočí.Ale to mi máma dovolí asi až v 15ti.Teda aspoň tak mi to řekla, že v 15ti si můžu takovouhle věc klidně pořídit.Proč by dělala fóry o tři měsíce, mi není jasné.Proč se dělají fóry s pár tejdnama, to mi fakt jasné není.
Jo a tu věc s propíchnutím plánuju na zejtra.
Takže, vzhledem k tomu, že zívám na celý kolo, jdu si ještě zahrát na klávesy a potom do hajan(číst si Harryho Trottela čtvrtý díl, potom začnu zas se Stmíváním:D

Obrat k lepšímu?

11. října 2009 v 22:01 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
No jo no, minulej článek moc optimismem nehýřil.Ale už je to taky pár dnů.Takže popojedem, od depky ke vzteku:D
Zaprvé, náš boiler se pomátl a rozhodl se bojkotovat mou oblíbenou činnost-horkou sprchu.Za což bych mu nejradši něco udělala, ale nádrži neublížíte...Zadruhé, opět se na mě valí škola.Víte, nesnáším povinnosti a autority.Obojího je bohužel plná škola.Navíc mě má navštívit můj malý problém, z čehož pochopitelně vůbec nadšená nejsem, moje matka však ano.Vůbec mi nevěří.Prej červík...
Na vlkodlaka leze jakási choroba, z čehož jsem nadšená ještě míň, než z malýho problému.Mám dojem, že dneska se na icku už neobjeví.A když jsem ho odpoledne viděla, vůbec bych se tomu nedivila.Doufám, že mu taky bude stačit 10 hodin spánku a pár dnů smrkání na vyléčení.
Na zkoušce jsem dnes pobyla krátce, neboť jsem seznala, že tam nebudu co platná.Vlkodlak chtěl(musel) cvičit, páč koncert se neúprosně blíží a na druhý zkušebně bych akorát tak seděla.Tudíž jsem se rozhodla jet půl pátou.Ovšem půl pátá se rozhodla nejet, tudíž jsem tam mrzla do pěti, než jsem narazila na ten správnej bus.V ruce kořist ze střetnuvší cukrárny, na kterou jsem se moc těšila.Zbodnout skoro celý dva kousky čokoládovýho dortu...no že se nestydím:D
Zvažuji, kdy vzdát čekání.Ráda bych se do školy taky jednou vyspala.Ale jak se znám, tak do půlnoci tu budu dřepět.A jak znám vlkodlaka....tak zbytečně.Ale i přes chyby, který má, i přes to, že je poměrně často zaměstnanej jinejma věcma, i přes to ho miluju.Je pro mě vším.
Kupodivu mě zjištění, že na cigárech budu zřejmě trochu závislá, moc nevykolejilo.Pořád za to tolik neutratím a pořád mám jistou dobu, kdy bez toho vydržím.
Potřebuju něco dělat.Zbylo mi ještě trochu tabáku, takže ho jdu zužitkovat.

Psycho:(

8. října 2009 v 23:43 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Chovám se jako šílenec.Promiň vlkodlaku.Ale já tě potřebuju, s tím nic neudělám.Jsi moje štěstí a mě potom stačí i dva dny bez tebe...a jsem bez štěstí.Logické, ne?

Toť k úvodu.Prostě mám zas "náladu"...Nedokážu pociťovat vztek, dokážu jen myslet na okamžik, kdy budu zase tak šíleně šťastná.Jedno ale vím jistě, pokud jsem si v předminulém týdnu zvykla, že se doma zjevím až v půl sedmý s bezstarostným úsměvem na tváři a následující týden potom nemám téměř žádný jiný cíl, než chodit do školy, je zcela jasné, že v klidu rozhodně nebudu.A taky že nejsem.Měla bych se učit nějaký zasraný nerosty podle tvrdosti, ale upřímně, šutry jsou mi šumáč.Všechno mi začíná být šumáč.Jsem jako narkoman, co baží po své droze, ale v tento moment je ta droga tak hrozně daleko...O to více si připadám vadná, neboť vlkodlak je s největší pravděpodobností úplně v pohodě, zatímco ze mě se pomalu stává psychopat...Pokud se situace nevyvine příznivě...Budu nejspíš nesnesitelné pro veškeré okolí.Proti tomuhle jsou cigára úplný prd(a na těch asi závislá jsem) Mohla bych si tady krásně stěžovat celou noc.Já prostě ztrácím důvod se z čehokoli radovat.Upřímně, nevím, jak se chovat.Vlkodlakovo chování vykazuje jistou dávku lhostejnosti a já si potom připadám hrozně, když se ozvu sama.Hrozně vlezle...Chvíle s ním jsou ty nejšťastnější v mém životě.Chvíle, jako je tato, se řadí k nejhorším.Do háje, zase se mi řine cosi do očí...Není mi nejlépe.
Nyní se loučím a doufám v příznivý posun situace(kdy už mi dojde, že na icq už se dnes neukáže!)
Jdu si přečíst ty zkurvený nerosty.

Šikovnost na postupu...

7. října 2009 v 23:37 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
aneb jak si poradit v době krize:D Naučit se balit cigarety.Což se líp řekne, nežli udělá.Ale můžu říct, že určitý pokrok znát je...Ale stejně mi furt doporučujou dutinky, já se to sakra naučím normálně! A jestli má někdo něco proti...noa, mě moje výtvory chutnaj.
Dnešek byl ve své podstatě velmi zvláštní den.Ráno jsem téměř zaspala, ale vlkodlaka jsem v busu nepotkala.Vlastně bylo ohromný štěstí, že jsem bus vůbec stihla.Ve škole to bylo opět nudný jako obvykle.Zítra tam zvtrdnu ještě po odpoledce, neboť máme tvz. třídnickou hodinu.Byl tělák(BRRR), ale patnáctikilo jsme už nestihli.Čeká na nás příště...:( Cestou zpátky do školy se holky rozhodly, že po mě budou lejt vodu z flašek, za což jsem je několikrát poslala do prdele, ovšem míjelo se to účinkem.Přesně dle mých předpokladů, vlkodlak v půl třetí volal, že dnes to nevyjde.No co, koncert se koneckonců blíží, tohle musím pochopit.Že řekl, že zavolá a neučinil tak, s tím jsem počítala...Ovšem s tím, že v půl devátý nebude brát mobil, jsem nepočítala.A že neodpoví na sms...No co, buď za a)byl ještě na zkušebně, nebo za b)už dávno doma spal. Netuším, čemu věřit, ovšem stejně čekám na icq...Mám však tušení...že zcela zbytečně:( Tedy dnes skoro žádný kontakt s ním.Vyprchává ze mě dobrá nálada, při tomto stavu budu pozítří zralá na košík, abych někoho nervama nepokousala:D Zítra ještě ta pitomá třídnická hodina...Ale ta za to nemůže, koneckonců třídní přece slíbila, že všechny nás tam těch 45 minut držet nebude, jen ty největší magory.Pro mě je ideální asi toto: škola, po škole za vlkodlakem, domů v šest dvacet.A tak pořád dál.A mohlo mi být jasné, že takto to bohužel donekonečna nepůjde:( Jenže zvyknout si na jeho skvělou každodení přítomnost a potom se vracet do krutý reality je složitý a vychází z toho moje špatný nálady, nezájem o cokoli jinýho, myšlenky jen na něj.Aneb když chemikářka prohlásila, že nám vidí do hlav, na co myslíme, jen jsem řekla:"Kdyby věděla na co myslím, byla by červená až za ušima". Zajímavé, že tyhle myšlenky s hvězdičkou mám nejčastěji o hodinu.Na mě naštěstí učitelé (kromě očividné neustálé únavy) nic nepoznaj.To je jediný mý štěstí.
Sakra.Co je horší než pavouk? Moucha, kterou nechytíte, i kdybyste byli nejrychlejší na světě a která furt otravuje.Pavouka zabiju plácačkou snadno.Mouchu nikoli.Je natolik prohnaná, že kdykoli mám plácačku v ruce, jakoby se vytratila.Když plácačku odložím, začne otravovat...
Mouchy, pavouci, akutní potřeba být s vlkodlakem, zlej tělocvik, balení cigár...A zase píšu o tom samým.Baví vás to ještě? Mě jo, smůla:P

Mám žízeň...šílenou...

6. října 2009 v 23:48 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Ale to bych musela dolů, kde chrápe táta.To nerisknu.
Dnešek byl, až na taktrochuzaspání, úplně nádhernej.Jistěže za to může vlkodlak:-)Ale mmj. také to, že jsem byla ve škole pouhé 4 vyučovací hodiny.
Nemůžu si umejt hlavu.MUSÍM si umejt hlavu.Jenže nějakej dobráček mi přepnul vodu na ohřev pomocí topení a NEZATOPIL!!! Tudíž tekla studená(fuj, brrr!) Zato jsem ovšem stihla vlkodlaka ještě na icq, přičemž už jsem nevěřila, že přijde.Přišel asi na 10 minut, možná míň a hned šel spát.Já bych ho měla následovat(nejradši vedle něj, ale to sem teď nepatří)
Ale teď si jdu pro to pití, potom ještě něco zahraju na klávesy, potom přečtu pár stran Harryho Trottela a pak je na programu spánek.A už se mi nebudou zdát ty imbecilní sny!
Tak čááááu.

Achjo...

5. října 2009 v 23:59 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Už jsem se zmínila, že zítra jdu do školy o hodiny později? Asi jo...včera...
Jinak jsem ovšem zase na nejlepší cestě k šedivému průměrnému a neveselému životu.Ano, jsem totálně v píči.Není to ani 48 hodin a já už jsem takhle v háji...Tohle je ta nejsilnější závislost, jaká může být.Celý večer toužebně hledím do pravého dolního rohu, kdože se to přihlásil a furt to není ten, kterého bych potřebovala.A tak si při každým zaťukání říkám "Prosím!" a ono stále nic.Možná jsou to jen moje teorie, ale říkal, že musí ještě něco dořešit a já pak potkala Lenku, která mi sdělila, že ho potkala s URNOU na cestě do zkušebny, a tak mě napadlo, že buď je zkouška, nebo přednáška, čili kázání.Možná kombinace obojího, nicméně URNOVO nápady někdy fakt stojí za to...Uf, radši už nic, musela bych na něj začít nadávat a to nechci.Je to pořád jeho kámoš.Ale pije mi krev.Silně mi pije krev(já jemu taky:D)
Každopádně, shrňme si to, neb musím do sprchy a potom si hodlám ještě číst.V případě, že zítřek nějakým způsobem eksne, bude se mě moje okolí bát oslovovat, protože začnu být nevrle nebezpečná.HODNĚ nebezpečná.Anebo úplně lhostejná ke všemu a všem.Ale snad se tak nestane...No prosím, a to měl obavu, jestli se nevídáme moc často...A já jsem po DVOU DNECH bez nálady a úplně v prdeli...Potřebuju ho, abych mohla být šťastná.Protože on je moje štěstí...A takhle to dopadá, když se štěstí na delší dobu vzdálí.
No nic, tak já jdu.Tady stejně nic nevyřeším, myslím, že řešení se najde ráno.Teď nemá smysl rozvíjet svoje teorie(i když k tomu mám od přírody silné tendence) Co nadělám...počkám...a budu doufat, že se to zítra zas neposere...achjo...já vím moc dobře, proč byly prázdniny ideální.
Tak dobrou:(

Nooooou:(

4. října 2009 v 21:46 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Zítra musím vstávat dřív, neboť mám ráno od sedmi laborku. To znamená, že pozítří můžu do školy až na druhou hodinu:) Také to znamená, že pojedu ráno busem s vlkodlakem.Na odpoledne jsme zatím žádný plány nespřádali, a tak nevím...Ehm...tedy vím...zavolat mu...Páč kdoví jak to bude ráno, busy jezdí často narvaný(pocit sardinky v plechovce je vážně blbej) a zvlášť pokud vím, že na druhým konci busu je vlkodlak, ale přes lidi se tam nemůžu nikdy probojovat.
Měla bych jít spát dřív.Řekla jsem si, že půjdu v jedenáct.
Tak teď už mám "jasno".Samozřejmě, napadne-li mě zavolat, myšlenka je účinnější než počítačovej vir a k akci potom stačí maximálně dvě minuty...no, nebere to.Nehodlám zde ovšem jako tradičně rozvíjet své teorie, bohatě stačí, že mi šrotují v kebuli.
Nevím, jestli jsem se zmínila, dneska jsem si udělala lehce odpočinkovej den a vstávala jsem až po poledni.Potom naši jeli nakoupit a za babičkou, tudíž jsem jela s nima.Potřebovala trochu ořezat nějakej strom, jehož druh mi vypadl, myslím, že broskev, ale jistá si nejsem.Chopila jsem se ruční pilky a začala s likvidací, která by bývala byla pro nebohý strom osudná, kdyby mě táta nezastavil:D Za to nemůžu že mě to začalo bavit:D Poté mi babička sdělila, že stojím na přikryté studni, přičemž pode mnou je zhruba 3 metry vody, což mě trochu znepokojilo:D Táta potom pokračoval ve stříhání stromu(mě vyháněl s pilou, ale co s tím nakonec proved on...) a my šli na kafe:D atd atd atd....Dál se mi to nechce psát:D
Vytvořila jsem ten kvartovej a kvintovej kruh na nauku a dalo mi to dost práce...Skoro jsem se naučila hrát na klávesy bez čumění na prsty...Ale na pátek toho musím umět ještě tolik...
Jinak pořád nemám texty, který bych mohla zpívat.S vlkodlakem něco napíšem, ať ten proces trochu urychlíme.
No nic, já zas půjdu.Musím se ještě připravit do školy, pocvičit na klávesy...a možná doufat, že se vlkodlak objeví na icq.Já vím, co jsem napsala před chvílí...ale možná do tý půlnoci počkám(jsem beznadějnej případ...fakt...)
Tak zatím...

Vážně už je to týden?!

3. října 2009 v 22:50 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Solidně to tady flákám...
Takže, ve škole je to samej průser, ovšem ne můj, za což jsem ráda.Napomenutí mi stačilo.Jinak je to ve škole furt nuda a furt tam po mě takový otravný lidi chtěj něco, co mě omezuje ve volným čase.Volným čase, kterej by bylo možný trávit s vlkodlakem...Je to pecka, jsem hrozně ráda, že se vidíme skoro každý den, být s ním je úžasný.Akorát ta zkušebna je prázdná zásadně ve chvíli, kdy musíme odejít.A někdy ani to ne.Dnes byla zkouška a my tam šli schválně dřív...no samozřejmě že tam někdo spal...
Dnes jsem zjistila, že je levnější, chutnější a úspornější si cíga balit.Tudíž jsem si koupila tabák a papírky.Filtry nikde neměli, nebo teda měli, ale takový ty papírový, který bych si musela nejdřív složit, on by se ten filtr potom rozjel a já bych měla šíleně silný cigáro.Normální filtry bohužel nikde(kde měli otevřeno), neměli.Nějak to vyřeším...A v pondělí už budu v pohodě, ráno si ubalím a bude po starostech, kde vezmu cígo.Pokud si myslíte, že jsem závislák...tak máte pravdu...
Jůů, právě jsem to vymyslela s tím filtrem...Takže vypnu přímotop(dělá hluk) a půjdu to zkusit ubalit...Btw, zjistila jsem, že jak jsem odcházela ze zkušebny, tak jsem zaprvé spotřebovala někomu papírky a zadruhé, že jsem ještě jeden balíček někomu sebrala...No nic, příště koupím dvoje a jedny tam nechám...