Proběhla změna vzhledu :-) Zaprvé se mi ten starý zdál již okoukaný a zadruhé bylo mým hlavním záměrem, aby blog vypadal trochu více sofistikovaně a ne tak pubertálně, tak doufám, že se mi to povedlo :-)

Říjen 2010

Zase jeden rozhořčený článek(rejpaví nekuřáci, nerejpejte)

29. října 2010 v 20:23 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Zase.Zase! Můj tatínek má velice blbou vlastnost, nemá rád kuřáky, kouření a cigarety.Sveřepě prohlašuje, že on to v životě v hubě neměl, až po xtém pivu se přiznal že jednou jo.Já jsem obyčejná patnáctka, co miluje kalby, pití nezletilých cigára.Čili nejsem nic zvláštního.Střet těchto dvou povah a nazorů v jedné rodině je nebezpečné minové pole, kdy každá cigareta potají v koupelně je potencionální riziko a já v tuto chvíli závidím všem lidem, jejichž rodičům je nikotinová závislost jejich potomků ukradená.Jenže ten můj tatínek je mazanej, neboť po namazání mých dveřních pantů si umyl ruce v zakouřené koupelně, mému tvrzení, že se mi vylil starý šampon a já musela vyvětrat, příliš nevěřil.Když jsem to po jeho odchodu šla očuchat osobně, mé zděšení se projevilo v plné síle.
Jenom pro představu, když mě naposledy nachytal s cigaretou, ten, jenž mi ji dal, dostal ránu a pár nadávek k tomu jako bonus.Jak by reagoval, kdyby mě chytil samotnou, si neumím představit.Já jen chci, aby mě nechal na pokoji, nevšímal si mě a neřešil to, že kouřím.Jenže mít otce cholerika, kterej ani za boha nepřizná že by se i on mohl mýlit je fakt něco.Zkratka těch vlastností dohromady, mám otce magora.Až mi bude 18, pěkně si před něj stoupnu, vytáhnu krabku, pomalu si zapálím a budu si vychutnávat jeho nasranej ksicht.A možná si k tomu dám panáka:P Nicméně to ještě dva a půl roku vydrží, bude muset...Tak a teď si na mě smlsněte, šprti, slušňáci a nevinné existence, já vám říkám, že žiju naplno, piju ráda a cigára jsou můj přítel.Trhněte si, sucharská společnosti;):P

Večerní zamyšlení o ničem

25. října 2010 v 0:34 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Ano, je pozdě.Pondělí nad ránem, krátce po půlnoci a já nespím, divný, že jo? Mám prázdniny.Ne jako většina škol od středy ale už ode dneška, dá-li se těm pár minutám tak říkat.Včera jsem strávila nádherný den a nádhernou noc se svým drahým vlkodlakem, on, škola a nedostatek času způsobují, že tu už není tolik článků měsíčně, nicméně jí toho nelituju, radši si život užívám, internet je zrádnej.
A taky zase hraju shekes and fidget, což je poslední dobou moje onlinová závislost(hned po facebooku, samozřejmě:D) Tentokrát si na noc hlídku už ale dám, neboť z toho jdou prašulky...
A jak se tedy vlastně autorka tohoto blogu má? No objevuje stinné i světlé stránky středoškolského studia a je pořád tak nějak naivní.Naivní v tom směru, že učení je zbytečný, že to přeci umim a že zbytek pochytím z výkladu.Z tohoto kardinálního omylu mě vyvedl nedávno chemikář, když jsem už nekolikátou hodinu seděla a netušila, o čem že to vlastně mluví.Když jsem si to nechala vysvětlit, tak začal on probírat novou látku, tudíž jsem byla tak kde předtím(v lidské fyziognomii je to tam, kde slunce nesvítí a podpaží to není) Stejný pocit jsem měla též z matiky, ale tu jsem, světedivse, pochopila!
Škola je úžasná až na to nejvíce úžasné vstávání a také to, že ačkoli se tomuto, kvůli čemuž tu teď píšu, říká PRÁZDNINY, naši drazí(místo "drazí" doplňte jakékoli přídavné jméno veeelmi nelichotivého významu!!!) učitelé to pojali spíše jako STUDIJNÍ VOLNO, mezi čímž je velikánský rozdíl.Prázdniny jsou obdobím, kdy batoh zahodíme do kouta a nevidíme ho požadovanou volnou dobu, O studijním volnu se předpokládá, že budeme studovat.Což já jim teda mrdám na jednu hromadu i s tou blbou němčinou!:D Tedy nevím, kterého chytrolína napadlo přiřadit mě na němčinu, když já bych brala JAKÝKOLI jiný jazyk, ale hlavně ne tohle.No, schválnost.Ale od tohohle radši dál, nejsem v pozici, kdy bych mohla učitelům nadávat, to jsem dělávala na osmičce až ve stavu "mazák" což tady zatím nejsem.Akorát mě někteří učitelé, až moc slušně řečeno, vytáčejí svým přístupem k laskavému studentstvu prahnoucím po vzdělání...Dobře, konec věty jsem přehnala:D
Studentstvo až na pár zářných a zcela vyjímečně vyjímečných vyjímek popíjí alkoholické nápoje a užívá si přitom hodně legrace.Někteří potkávají tučňáky, jiní chodí, i přes zjevnou znalost svého pohlaví, na toalety pohlaví opačného. Těch zářných vyjímek je však velmi pomálu.Aneb jak může znít nepochopitelně, když vám o téměř rok starší spolužačka sděluje, že neví jak chutná víno a že jí to vůůůůůbec nezajímá...Dohadovat se s nekuřákama a úplnýma abstinentama nemá moc smyslu, neboť se u toho člověk vždycky nasere a to je na srdce ještě horší, než cigaretka po ránu.
No jo, to si jedna potřeštěná blogařka vzpomene, že má blog a píše tu román dlouhej jako ty,  co psal pan Jirásek, vřele nám doporučovaný autor na základní škole tou nejhorší češtinářkou, s jakou jsem se zatím setkala.A ta blogařka si myslí, že lidi to baví číst, že jo? Takže jdu...Dodělám level a jdu chrnět neb se již těším na středu, na to, jak s vlkodlakem oslavíme výročí a na to, jak budeme krásně celý dny spolu:) Takže páček shledáček zas někdy:)

Rok poté...

10. října 2010 v 12:48 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Byla kalba.Zcela neobyčejná a nezapomenutelná kalba s fenomenálním začátkem a brzkoranním koncem.
Vyjeli jsme na cestu, jenže nám došel benzín.Byli jsme vzati na tažné lano, které se po cca 2km přetrhlo u háku.Udělal se tedy uzel, krásnej, skautskej a všichni zúčastnění už byli toho dojmu, že se nic horšího stát již nemůže, jenže ouha, tažné lano se přetrhlo uprostřed, což ani uzly nezachránily a tak jsme tedy naše krásný autíčko nechala v jedné vesnici a počkali na jinačí odvoz(s plnou nádrží)Po mnoha útrapách a jenom málem zapomenutém kámošovi jsme se dopravili na místo činu, ale zjištění, že zakoupený sud piva má špatnou koncovku, tudíž že nepůjde narazit, nás zchladilo.Naštěstí tohle byl poslední zlý skutek měsíční fáze Nov a tak jsme začali vesele popíjet.Chodila jsem na pánské záchody a udivenému muži jsem tvrdila že já můžu:D:D Po několika dalších panácích jsem se snažila vytáhnout vlkodlaka kamsi do temné uličky a spíš než že by se vzpíral, čekal na příležitost, kterak nepozorovaně vypadnout.Když jsme se navrátili, zjistili jsme, že nenápadnost odchodu byla zcela zbytečná.Všichni tušili.Pak se rozjelo karaoke a rádio Frekvence 8, přičemž poslední jsem tam zůstala já.Zkrátka, všichni nalitý jak dogy, ale akci hodnotím jako velmi vydařenou.Ve dvě hodiny ráno nás vyhodili, neboť spát jsme tam prý nemohli.Nejdříve nás bylo v autě šest a reproduktor, ale my fakt nechtěli nocovat venku, takže reprák šel do vedlejšího auta a my se vezli až do Loun.V půl čtvrté ráno jsme se prošli k nám domů a celkem nepozorovaně zalehli.Ráno mi bylo blbě až se hory zelenaly a ačkoli bylo několik hodin po konzumaci alkoholu, pořád jsem to v hlavě cítila...
No a to je co se týká pátku asi tak všechno.Pokud by někomu bylo divný, že píšu takhle brzo, tak se nudím, čekám na vlkodlaka a už mi docela vtrá hlavou kde sakra je...

Nedělní odpoledne stane se pro mnohé chvílí nudy...

3. října 2010 v 16:07 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
...někdo to pomyšlení nesnese, a tak jde trapčit na blog:D
Nepsala jsem od začátku školy, toho jsem si vědoma, ale jednak nebyl čas a chuť.
Nicméně dnes se to tak přihodilo, že vlkodlak musel domů dřív a tak jsem se po chvíli na facebooku a na shakes and fidget nudila.Mám stáhnutý filmy, knížky a patrně bych měla spíše studovat než vysedávat u pc, ale tak znáte to...
Začněme od začátku. . září jsem zde vyplodila cosi o mé nové škole.Ale podrobnější charakteristiku jsem nechala dnům příštím a dobře jsme udělala.Ti, o kterých jsem si na první pohled myslela, že budou namyšlení, jsou v pohodě a naopak.Všechno je jinak.Střední škola však není žádná legrace(i když jak se to vezme) Beru-li v potaz to, co nám kladli na srdce na základce, realita je poněkud jiná(ale jak v čem) Na základce nám tvrdili, že budeme velice rádi vzpomínat a že si tudíž nemáme stěžovat, neboť bude hůř. Nepochybně se to říká mnoha generacím deváťáků, ale každý jeden kus deváťáka si na tuto pravdu přijde až v prváku, kdy už může na flákárnu zvanou základní škola jen v dobrém vzpomínat.Též i já v dobrém vzpomínám.Ale dosti nostalgie časů minulých.
Na škole, kam jsem se za přispění všech svatých dostala, to nevypadá špatně.Hodně hudebky.také jsou zde vidět určité rozdíly, neboť výklad dějepisu nezdá se třídě nikterak vtipným, ačkoli učitelka vykládá pravěk a používá mmj pojem homo erectus(žádný hřmotný smích) a půjčená propiska se vám VRÁTÍ!!! Teď k věcem, na které nadávám.Abychom nebyli moc optimističtí.Vstávání.Hrůza.Tělocvik.Neuběhnu ani 300m v kuse a "umírám" ještě hodinu.Matika.Učitelka je tam od září nová a už je většinou studentstva nesnášena.Já tvrdím, že je to kostra potažená kůží s mozkem predátora.Nedávno jsme probírali konspirační teorie o sexuálním životě zapšklých starých dam(pan?) a u této dámy(já žádnou nevidim no) jsme dospěli k názoru, že tichá voda břehy mele.Výtvarka....a kurva, musim to dokreslit do úterka...A učitelka je mooooc podobná Koštěti(jedna missis z osmičky, kterou měl rád pouze na hlavu padlý chlapec konzumující křídy, prvoky, kameny a jiná zvěrstva) A to už vůbec nemluvím o té nepříjemné události, že mě dostihla němčina.A v učebně v nejnižším patře pobývají i mí úhlavní nepřátelé, pavouci.Ten záchvat byl trapnej, ono začít brečet, když je od vás asi v dvoumetrové vzdálenosti pavouček velikosti přibližně 6 cm je patrně přehnané.Nicméně já si nemohla pomoct, fobie byla silnější než já.
Uf, to jsem se panečku rozepsala a to jsem zapomněla na historku, kterak jsem se v městě Most ztratila a nemohla trefit k busu, ale to zas jindy.Takže na neurčitě dlouhou dobu čus...