Proběhla změna vzhledu :-) Zaprvé se mi ten starý zdál již okoukaný a zadruhé bylo mým hlavním záměrem, aby blog vypadal trochu více sofistikovaně a ne tak pubertálně, tak doufám, že se mi to povedlo :-)

Duben 2011

Jsem tak příjemně nervózní:)

20. dubna 2011 v 11:58 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Vždycky jsem se bála piercu jazyka, několikrát jsem chtěla tam opravdu jít a nechat si ho píchnout a vždycky jsem z toho vycouvala...Dnes ne!:) Konečně jsem to dokázala, tedy ještě vycouvat můžu, ale nechci, už je to jistý.V půl třetí jdu na to:) Když už jsem se dokopala se objednat, tak bolest v krku a rýma mě od toho neodvrátěj i kdybych si měla hojení vytrpět trošku hůř. Jsem tvrdohlavá. A když už se k něčemu rozhodnu, tak rozhodnutí jen velmi nerada měním.
Jak jste si možná všimli, píšu nějak brzo, je to z toho důvodu, že jsem si prodloužila prázdniny a zůstala doma. Odpoledne, po tom vytouženým zákroku jedu za Vlkodlakem a budu tam až do soboty, úplně super prázdniny. Jediný, co dost kazí dobrou náladu je neočekávaná smrt mého dědečka:( Vezli ho rychlou do nemocnice, ale už mu nebylo pomoci. Už nemám ani jednoho dědu...Pohřeb je v pátek, ještě nikdy jsem na žádným nebyla, ale myslím si, že není o co stát....
Ještě bych se měla zmínit o jedný věci, možná se vám zdá, že na to, že náš svět opustil můj blízký příbuzný, nejsem z toho tolik vykolejená. Upřímně řečeno, když mi to máma řekla, vzalo mě to víc, než jsem si ochotna připustit. Ale víte co, zaprvé se s ním stýkal v posledních týdnech výhradně táta, zadruhý už to nebyl ten hodnej dědeček. Ale dost o tom.

Radši půjdu dolů do pekla než po schodech nahoru do nebe...

8. dubna 2011 v 14:13 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Peklo...Představujeme si ho tak jako v pohádkách, kotle, čerti, žár a někde na trůně belzebub, satanáš nebo prostě ten hlavní čert. Ale já už nejsem dítě, nevěřím na pohádky a pod pojmem peklo si představím něco úplně jiného. Ne, nevěřím v Boha, věřím v Darwina aby bylo jasno. Věc se má asi tak: Celý život se nějak chováme, ať už dobře nebo špatně. Po smrti nám to ale někdo zúčtuje a naším peklem bude věčné sledování toho, co jsme napáchali.Komu jsem kdy úmyslně ublížili, nebo hůř, koho zabili, jak jsme se chovali k lidem, co nás měli rádi. A to je peklo, sledovat to, co jsme udělali špatnýho a na věčnost to mít před očima.
Neuznávám církví uznané hříchy týkající se pohlavní aktivity jedince. Pokud touto aktivitou někomu neubližuje.Vražda je hřích, krádež taky, ale předmanželský sex, onanie a podobné přirozené věci, to hříchy nejsou.Čili je jasné, že budeme-li se chovat podle nějakého etického kodexu, nebudeme-li páchat násilí na těch, jež si to nezaslouží a žít v souladu s pravidly slušného chování, nedostaneme se do pekla. Pak tu ale máme jeden problém...A to je ten, že jsme nedokonalá stvoření podléhající slabostem jako je hněv, pýcha a závist. A někteří lidé jsou tak zlí, že toto přídavní jméno je nevystihuje ani náhodou.Proto existuje určitá spravedlnost, díky které se velký přečin dá vlastní vůlí odčinit. Tedy pokud se onen jedinec "dá na pokání"(už jsem zmínila, že v Boha nevěřím, ale sem tohle spojení patří) , tak je mu teoreticky odpuštěno.
Tady se ale dostáváme na ožehavou půdu témata, co je po smrti a to už odbíhám.
Potom můžeme prožívat peklo i tady, na zemi, a míra oné pekelnosti závisí na tom, jak moc se dané věci bojíme. Pro mě je peklo hodina matematiky, pavouci a někdy můj otec. Peklo na zemi má ale jednu nespornou výhodu. Můžeme se z něj dostat. Někdy je to zatraceně těžký, někdy to nejde...Ale v případě, že to jde, by to oběti "pekelníků" měli zkusit.

Tak nějak lajf:)

6. dubna 2011 v 21:18 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Vyjímečně ne na téma týdne, na to se chystám o víkendu, pokud bude čas. Plánujeme totiž s drahouškem jít na Arakainy do Mostu, takže doufám, že to vyjde.
Doma je to jakž takž, otec pár dní chodil nasraně po baráku a brblal si cosi nedefinovatelného, což bylo patrně důsledkem nálezu prázdné krabičky od cigaret v mojí bundě... Ale asi už na to zapomněl, no a já dneska málem zapomněla v oné bundě další krabičku:D Sakra, dost o tabáku, mám chuť na cígo..
Ve škole to taky slušně frčí, prospěch není nejlepší, ale ani ne nejhorší, což je fajn. Nepropadám, ještě mě nestihli vyhodit a že tak trošičku séřu na učení? To není žádná novinka, akorát tady se to odráží na zhruba o stupeň horších známkách. Ale co, žiju si to svý, pár lidí mi za ten necelej školní rok hezky přirostlo k srdíčku a v podstatě jsem šťastná a spokojená šestnáctiletá holka.
Zvláštní, většinou dojdu k závěru, že mi zase tak nic moc nechybí, ale přitom většinu dne brumlám z různých příčin(je hnusně, je moc teplo, ta potvora na mě nepočkala, nestíhám cigáro o přestávku, písemka za "plnej počet bodů".....)
Co se týká mého malého problému se sníženou sexuální aktivitou, zdá se mi být nápomocen Markýz de Sadé, neboť jeho kniha mě udržuje v téměř pernamentní touze po jistých aktivitách, pokud pominu pasáže v knize, kdy lituju, že jsem si vůbec kousla svačiny:D Ale pro úchyláka jako já je to perfektní čtení:D
Také jsem zjistila, že každodenní půlhodinové dojíždění má i svá úskalí, mezi něž dozajista patří i "požírač průkazek"...To je řidič, kterej vám při nastupování vyrve kartičku z ruky, koukne se, jestli jste si na fotce podobný, pak přezkoumá datum vašeho narození(je důvodné podezření že chce poblahopřát k narozkám:D) a nakonec luští platnost celého dokumentu...Zkrátka magor...Modlíme se, aby to s náma jednou nějak šetrně vzal do příkopu, my mu mohli vynadat a nakonec bysme dostali volno ze školy:D:P
Pozor, toto je důležité:!!!!!
Nesnáším tu pitomou fyziku, nesnáším tu pitomou učitelku. Milá paní Matějíčná, vraťte se nám! Ta nová potvora se nám vůůůbec nelíbí!
Ano chvilka emočního vybití, já na ty středeční hodiny stejně často mrdám, kdo by tam trčel o hodinu dýl...
Jelikož jsem vyčerpala témata, na který je možno nadávat, končím a o víkendu čekejte článek na téma týdne Peklo!