Proběhla změna vzhledu :-) Zaprvé se mi ten starý zdál již okoukaný a zadruhé bylo mým hlavním záměrem, aby blog vypadal trochu více sofistikovaně a ne tak pubertálně, tak doufám, že se mi to povedlo :-)

Květen 2011

Piercing jazyka - aneb jak jsem přežila:D

1. května 2011 v 20:40 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Malinko poreferuju o tom, kterak se srab odvážil nechat si probodnout kecací sval:)
Strach před operací byl obrovskej, sedět v tom křesle, dívat se, jak ta paní připravuje pekelné nástroje a tak vůbec bylo velmi stresující. Jo, bála jsem se. Když řekla: " Tak vyplázněte jazyk" , uvědomila jsem si, že není cesty zpět. Myslím, že to bylo příjemný a zároveň depresivní. Pak mi projela jazykem jehla. Bolelo to, ale ne zas tolik, nosánek byl horší, to jsem si málem stříkla do textilu. Po prvotním šoku, když se mi ta paní hrabala v puse a šroubovala kuličky mi došlo, že jsem to zvládla! Jakoby z obrovské dálky se ozvalo, že mám jazyk strčit zpátky do pusy a polknout. A bylo to. Zaplatit a vypadnout a čekat, až tem zmetek oteče. Ještě na zastávce jsem vyšroubovala svůj piercing pod rtem, jak jsem slíbila mamince, a předala ho kamarádce. Prý se jí hodí do ucha...
Byla jsem tedy nadšená, že jsem to celý zvládla. Asi za dvě hodiny začal otékat. Teda řeknu vám, tragédie byla se normálně najíst, než si na to cizí těleso v držce zvyknete, chvilku to trvá. První dva dny to bylo hotové peklo. První den to šlo, byla jsem najezená a hlad jsem neměla. Druhej den jsem se pokusila sníst úplně čerstvou měkkou koblihu. A ejhle, nejenže to bolelo jako prase, ale já se fakt nemohla najíst. Tak jsem rezignovala na pečivo a nalila do sebe přesnídávku.
Někdo říká, že na čerstvej pierc se nesmí pít alkohol a nemělo by se kouřit. My vytahali krabku ve dvou lidech a vypili flašku rumu. A žádný extra komplikace. Po cca 4 dnech začal otok při občasným ledování pomalu slejzat. Ne, ledovala jsem asi třikrát, jinak bych se ho asi zbavila dřív. Jídlo začalo bejt příjemnější, v pátek už jsem se cpala knedlo-vepřo-zelem a místo Listerinu vyplachovala vodkou, kterou jsem pochopitelně neplivala:D
Kvůli otoku mi dali dlouhou tyčku, která v těchto dnech začíná překážet. Otok je úplně pryč, nebo je tak miniaturní, že o něm nevím. Po necelých 14ti dnech můžu jíst všechno, pohyby jazyka úplně v pohodě, navíc si mám v tý puse s čím hrát. Fámy o kvalitnějším orálním sexu jsou dle Vlkodlaka pravdivé:)
A co říct k závěru? Nebát se, jít do toho. Nepříjemnej je první tejden. Důležitý je vyplachování, má se po každým jídle, cigáru, líbání atd... Mě to stačilo několikrát za den nezávisle na počtu vykouřených cigaret. Prostě všeho s mírou. každej jazyk se chová jinak, já můžu pít pivo i víno a jazyk nereaguje nijak bouřlivě, jak tomu u těchto nápojů bývá. No a už se těším až celotitanový šperk vyměním za nějakej hezčí, kratší a dám tam barevný akrylky. Už mám vyhlídnuto pár šperků na netu. P.S: A nevěřte tomu, kdo vám bude tvrdit, že to nebolí:D Teda pokud vám nedaj umrtvení, ale z morálního hlediska s umrtvováním nesouhlasím. Propíchnuto má mít jen ten, kdo na to má odvahu v plném rozsahu teoretické bolesti. Jinak to má každej a přestane to bejt originální;)