Proběhla změna vzhledu :-) Zaprvé se mi ten starý zdál již okoukaný a zadruhé bylo mým hlavním záměrem, aby blog vypadal trochu více sofistikovaně a ne tak pubertálně, tak doufám, že se mi to povedlo :-)

Srpen 2014

Proč? Protože bagr...

15. srpna 2014 v 17:45 | Klér |  ...a takhle vypadá můj život
Plus mínus pár tejdnů, rok se s rokem sešel... Střední za mnou, co bude dál ví asi jenom Bůh.
Každopádně by se dalo říct, že se mi životem prohnal hurikán minimálně stejný síly jako Katrina, nicméně ten hurikán jsem si způsobila sama, takže žádný házet to na nekalý přírodní jevy!
Mezi první poryvy větru se počítalo ukončení pětiletýho vztahu, což byl obrovský emocionální risk, neboť jsem tak učinila víkend před písemnými zkouškami dospělosti, který naštěstí dopadly dobře stejně jako ústní o měsíc později. Jako každej maturant před zkušební místností jsem vystřídala snad všechny barvy duhy v obličeji a něolikrát jsem měla pocit, že to se mnou šlehne. Ale měla jsem štěstí, štěstí v neznalosti... Z rodného jazyka, ač jsem ty knížky nečetla, z jazyka cizího i s neštěstím na výběr otázky a z pedagogiky s obrovitánskou klikou na otázku, díky čemuž mi učitelský sbor i s předsedkyní začali říkat Komenská :D
Pak mi začaly prázdniny. Už v květnu, po předchozích třech letech to bylo super, neboť mí mladší kamarádi ještě vstávali na do školy a já měla veget. Mám ho vlastně doteď. Brigádu mám napůl smluvenou od září, nějaká ta škola snad taky ještě vyjde... Hele ono by se mohlo zdát, že jsem happy. Mám maturitu, bydím si hezky doma, mám klídek a věčně jsem někde na tahu, chatě nebo grilovačce. Ale mám pocit, že to podstatný, o co v životě jde, mi zdrhá mezi prstama a já se vlastně jen tak plácám mezi vším a ničím.
Jsem sama a tak jsem to taky chtěla, ale v situaci, kdy většina mých přátel si až teď hledá trvalé svazky, sestěhovává se se svými protějšky a zakládají rodiny(fakt, táhne mi na 20 a někteří z mých známých už zakládají rodiny!) , si připadám nepatřičně... V době, kdy oni si užívali, já byla ta ve vztahu. Oni si užívat přestali a karty se obracejí. Ne, nechci tím říct, že teď hned bych chtěla mít vztah a pomalu už i rodinu. Jsem poprvé po 5 letech na delší dobu sama a zatím se mi to docela zamlouvá, ale mužský element ve svém životě potřebuju. V nějaké formě vztahu, ne však vážného a závazného. Jo, vyznívá to tak, že nevím, co chci, to je mi jasný.
Málem bych zapomněla, byl Master... Letošní rok byl zvláštní, tragikomický. Víc vědí jen moji nejbližší přátelé, deníček a hlavní aktéři, kteří o tom vzhledem k událostem, které se staly poté, asi moc rádi nemluví.
Možná si neuvědomuju, kolik změn se událo za poslední čtvrt rok a stále čekám na nějaký kopanec a aha... Ale to je asi jako s první konzumací marihuany nebo orgasmem... Čekáš hodně a to co přijde vlastně proti očekávání moc není. A když je, má to většinou špatné důsledky :D S trochou nadsázky by se dalo říct, že čekám-li kopanec, nelze čekat jen tak, nýbrž vystrčit partie určené k nakopnutí a pak teprve čekat. A ani to někdy nestačí.
Vzhledem k tomu, že už mám silný pocit, že už jen hloupě plkám, zase se rozloučím, snad na kratší dobu než na rok, a půjdu dál očekávat věcí příštích